Nemusíte umět létat, abyste se dostali na pole přes cizí pozemek. Řekneme vám, jak na to.
Této logice jde naproti i zákon, který pamatuje na případy, kdy na váš pozemek nevede žádná cesta. Nebudeme vás zahlcovat složitými právními citacemi – naším cílem je informovat vás o tom, že právní cesty existují a že pokud se obrátíte na zkušeného právníka, dovede vás ke kýženému výsledku.
Když může pan Novák, můžete i vy
Ukažme si to na ilustračním příběhu. Pan Novák vlastní pozemek, na kterém stojí dům, ke kterému vede přístupová cesta přes pozemek pana Černého. Pan Novák a pan Černý se proto dohodli na zřízení služebnosti ve prospěch pozemku pana Nováka. Pozemek pana Černého je tak zatížen ve prospěch pozemku pana Nováka, a to takzvanou služebností stezky a cesty, zapsanou do katastru nemovitostí. Pan Novák tak může užívat cesty pro přístup ke svému domu a pan Černý musí strpět, že pan Novák cestou jezdí či chodí ke svému domu.
Pro pěší, auta i stádo
Pokud se také potřebujete dostat ke své nemovitosti přes cizí pozemek, je tedy možné nechat zřídit takzvanou služebnost, jak jsme již zmínili v ilustračním příběhu pana Nováka. Nejčastěji to bývá služebnost stezky, cesty nebo průhonu, podle toho, k jakému účelu má sloužit – zda pro pěší, průjezd vozidly nebo vyhánění zvířat na pastvu. Možná se zeptáte, jaký je rozdíl mezi služebností a „nezbytnou cestou“, o které jsme vás informovali. Hlavní rozdíl je v tom, že služebnost ve výše uvedeném smyslu je nejčastěji vyústěním dohody dvou sousedů a může být zřízena i pro pouhé zlepšení přístupu k pozemku (například se pomocí služebnosti zřídí kratší či pohodlnější cesta k pozemku). O nezbytné cestě rozhodne soud, pokud k dohodě nedojde, avšak pouze v případě, kdy přístup k nemovitosti nelze zajistit jinak – pro pouhé zlepšení přístupu nelze nezbytnou cestu zřídit.
Kdo to platí?
Ten, v jehož prospěch byl pozemek zpřístupněn, pochopitelně také nese náklady na zřízení a následnou údržbu komunikace. Proto dobře zvažte účel a s tím související budoucí návratnost. Pokud cestu nebo stezku budou následně užívat obě strany, o náklady se samozřejmě podělí. Je-li služebnost zřízena dohodou, strany si mohou ujednat vlastní podmínky, a tedy se dohodnout i na tom, která strana hradí jaké náklady.