Co znamená BPEJ? Bonita určí kvalitu i cenu půdy

Co přesně znamená BPEJ a proč je důležitá?

BPEJ je zkratka pro bonitovanou půdně ekologickou jednotku. Stanovuje se na základě mapových a dalších podkladů, průzkumu terénu a také podrobné analýzy, která zohledňuje nejen samotné půdní faktory, ale také změny klimatu, ekologický dopad, změny na zemském povrchu nebo pohyby vody v krajině.  

Pokud ji umíme číst, udává celkový obrázek o stavu půdy.

Proč byste měli znát bonitu svého pozemku

Můžeme z ní vyčíst například to, jak je krajina schopná zadržovat vodu a další látky. Jako jsou hnojiva, uhlík nebo kontaminanty, nebo jak je náchylná k erozi ad.

BPEJ je vyjadřována pětimístným kódem. Co znamenají jednotlivé údaje?

1) Klimatický region (0 - 9)

Klimatický region (KR) zahrnuje území, kde jsou podobné podnebné podmínky pro růst a vývoj zemědělských plodin. Podle KR jsme schopni určit, zda se na území s daným kódem pěstuje kukuřice pro zrno nebo zda převládají pastviny. Pro účely BPEJ bylo určeno 10 klimatických regionů - od velmi teplých oblastí (0) až po chladné (9), kromě teploty kód v dané oblasti také značí, zda jsou spíše suché či vlhké. Čím nižší číslo, tím lepší.

2) Hlavní půdní jednotka (01 - 78)

Tento údaj stanovuje jaký půdní typ a druh převládá v dané oblasti - zda se jedná o na humus bohaté černozemě či hnědozemě nebo např. méně úrodné kyselé podzoly v horských oblastech. Zjednodušeně řečeno, může ukázat, jak úrodná půda je. 

3) Sklonitost a expozice pozemku (0 - 9)

Sklonitost, tedy to zda je pozemek na rovině (0) či ve srázu (9), ovlivňuje obhospodařování pozemku - např. používání zemědělských strojů, ale také riziko zvýšené eroze na svažitém území. Expozice pozemku, tedy to, na jakou světovou stranu je pozemek orientován, má vliv na teploty, osvit anebo srážky a tím udává, co je na území možné pěstovat. 

4) Skeletovitost a hloubka půdy (0 - 9)

Tyto dvě charakteristiky výrazně ovlivňují hospodaření na půdě. Skeletovitost značí podíl šterkovitosti a kamenitosti v půdě. Čím nižší jsou (0), tím větší prostor pro růst plodin a provzdušnění půdy. Hloubka půdy značí mocnost půdního profilu - zda je půda hluboká (0) či mělká (2). Zjednodušeně lze za hloubku půdy považovat prostor pro zdárný růst rostlin.

K jakým účelům se používá BPEJ v praxi?

Stanovení nájemného za zemědělské pozemky

V České republice se BPEJ používá k určení spravedlivého nájemného za zemědělské pozemky. Vlastníci půdy a nájemci mohou na základě bonity půdy dohodnout adekvátní cenu nájmu, která odráží potenciál pozemku pro zemědělskou produkci.

Výpočet dotací v zemědělství

BPEJ je klíčovým faktorem při určování výše dotací pro zemědělce v rámci různých podpůrných programů. Pozemky s vyšší bonitou mohou být způsobilé pro vyšší dotace, což motivuje zemědělce k udržení a zlepšení kvality půdy.

Plánování zemědělské produkce

Zemědělci využívají informace z BPEJ pro plánování typů pěstovaných plodin a zemědělských technik. Například, na základě bonity půdy mohou rozhodnout, zda se na daném pozemku bude lépe dařit obilovinám, bramborám nebo jiným plodinám. Určuje také, které oblasti jsou v katastrálním území označeny jako ‚‚zranitelná“. Vláda pak akčním programem upravuje používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv.

Ochrana půdy a ekologické hospodaření

BPEJ pomáhá identifikovat oblasti s vyšším rizikem eroze nebo jiných environmentálních problémů. To umožňuje zemědělcům a správcům půdy přijímat preventivní opatření, jako je výsadba krycích plodin nebo změny v obhospodařování, aby se zabránilo degradaci půdy.

Vzdělávání a výzkum

Akademické instituce a výzkumné organizace využívají data BPEJ pro studie týkající se udržitelnosti zemědělství, vlivu změn klimatu na půdu a vývoje nových agrotechnologií.

Cena půdy

BPEJ je stěžejní i při oceňování. Vyšší bonita půdy může znamenat vyšší cenu. 

Daň z nemovitosti

BPEJ poskytuje údaje o bonitě půdy, které jsou využívány při výpočtu základu daně z nemovitosti. Vysoká bonita půdy, která indikuje lepší podmínky pro zemědělskou produkci, může vést k vyšší dani. 

BPEJ a cena zemědělského pozemku

BPEJ jako systém hodnotí kvalitu zemědělské půdy nejen podle toho, jaká je půda sama o sobě, ale také podle toho, kde se půda nachází a jaké jsou místní podmínky. Zohledňuje například, zda je pozemek ve svahu orientován na sever nebo jih a pomáhá kvantifikovat hodnotu stanoviště. Toto hodnocení pomáhá určit, kolik by konkrétní pozemek mohl vydělat, a tím i jeho cenu.

Na základě těchto informací se pak určuje průměrná cena půdy v dané oblasti, což ovlivňuje výši např. daně z pozemků, kterou majitelé platí.

Systém BPEJ byl vytvořen a územně vymezen do roku 1977 a jeho cílem bylo ekonomicky ohodnotit půdu podle toho, jak dobře se na ní daří pěstovat různé plodiny v daných podmínkách. Mezi lety 1973 a 1978 byly vybrány typické pozemky pro každý typ BPEJ, a bylo na nich zkoumáno, jak se půda chová a co všechno ovlivňuje její výnosnost.

V roce 1990 byl zpracován první návrh oficiálních cen zemědělské půdy. Tyto ceny byly stanoveny po analýze, jak se půda oceňuje v jiných zemích s tržní ekonomikou. Oficiální cena zemědělské půdy se určuje na základě toho, kolik půda může vydělat, po odečtení nákladů na její obhospodařování a zisku. Tento výnos se pak násobí koeficientem, který zohledňuje, jaké plodiny se na půdě pěstují. Od té doby jsou ceny pravidelně aktualizovány. 

Jak je možné změnit a aktualizovat BPEJ?

Jste majiteli zemědělské půdy a zajímá vás, jak můžete ovlivnit hodnocení vašeho pozemku v systému BPEJ? Hodnotu BPEJ je možné aktualizovat -  tyto aktualizace se provádějí každý rok. Změny hodnocení BPEJ mohou zahrnovat celá katastrální území nebo jen jejich části a jsou závislé na plánech aktualizace, které vytváří Odbor půdní služby Státního pozemkového úřadu ČR.

Pokud majitel nabyde dojmu, že hodnocení BPEJ jeho pozemku není správné, je možné podat žádost o jeho aktualizaci. Tato žádost se zasílá buď přímo na Odbor půdní služby nebo prostřednictvím krajského pozemkového úřadu. Je důležité, aby daná žádost byla podložena důkazy, které ukazují na domnělou nesprávnost současného hodnocení. To zahrnuje odborné posouzení půdního typu, hloubky půdy, sklonu pozemku a dalších faktorů.

V žádosti je třeba uvést číslo pozemkové parcely, název katastrálního území a typ pozemku. Krajský pozemkový úřad žádost posoudí a rozhodne o dalším postupu. Pokud bude žádost schválena, dojde k místnímu šetření a následné aktualizaci hodnocení BPEJ pozemku. Přednostně jsou v takovém řízení řešeny katastrální území před pozemkovou úpravou a na základě požadavků více vlastníků.

Vzhledem k časové a finanční náročnosti analýzy půdy není BPEJ určována u všech půd. BPEJ se podle zákona vždy vymezují pouze pokud výměra plochy přesahuje 0,5 ha a půda není tzv. kontrastní (= pokud nejsou velké rozdíly mezi jednotlivými údaji v kódu, např. není výrazně sklonitá nebo mělká; nejsou velké rozdíly v zrnitosti nebo skeletovitosti). Pro analýzu kontrastních půd anebo pozemků s malou rozlohou je nutno jmenovitě požádat.