Co dělat, když vám voda zaplaví váš zemědělský pozemek? Práva, povinnosti a pojištění
Při povodních a zatopení zemědělských pozemků je důležité porozumět, jaké jsou role a povinnosti vlastníka pozemku a pachtýře, jaké jsou možnosti pojištění a jaké právní normy se na tuto situaci vztahují. Pokud ve vlastnických vztazích zemědělských pozemků - lze vztah vlastníka a pachtýře přirovnat k majiteli a nájemci bytu či domu. Povinnosti i vztahy jsou podobné.
Vlastník vs. pachtýř: Kdo nese odpovědnost při povodni?
Velká voda vyplavila váš pozemek a způsobila škody, ale co teď? Pokud na svém pozemku zároveň i hospodaříte, pak padá celá odpovědnost na vás. Pokud jste pouze majitel zemědělského pozemku a ten pronajímáte zemědělci, odpovědnost i náklady se může rozložit mezi vás. Záleží ale na tom, co máte v pachtovní smlouvě a zda a jak jste pojištění.
- Vlastník: Ten, kdo vlastní pozemek, nese odpovědnost za dlouhodobou údržbu pozemku a může být odpovědný za škody způsobené zanedbáním povinností, například pokud na pozemku nebyly provedeny dostatečné protipovodňové úpravy.
- Pachtýř (nájemce zemědělské půdy): Pachtýř má povinnost pozemek užívat k zemědělským účelům a hradit pachtovné. V případě škody způsobené záplavami nebo jinou přírodní katastrofou se řídí smluvními podmínkami. Pokud záplavy znemožní užívání pozemku, pachtýř má podle § 2337 občanského zákoníku právo požadovat snížení pachtovného nebo dočasné přerušení pachtu.
- Zodpovědnost za opravy a obnovení: Pokud záplavy poškodí infrastrukturu (např. zavlažovací systémy, meliorace), odpovědnost za opravy může záviset na pachtovní smlouvě. Obvykle je pachtýř odpovědný za udržování běžného provozu, zatímco vlastník nese odpovědnost za větší investice. Vždy je ale třeba nahlížet do konkrétní smlouvy.
Legislativa týkající se povodní a ochrany zemědělské půdy
- Občanský zákoník (§ 2325–2340): Zákon upravuje vztah mezi vlastníkem a pachtýřem a definuje, jak postupovat při změnách okolností, které ztěžují využívání pozemku.
- Zákon o vodách (č. 254/2001 Sb.): Tento zákon obsahuje ustanovení týkající se ochrany před povodněmi a řeší povinnosti vlastníků pozemků při protipovodňových opatřeních. Ukládá např. povinnost vlastníků pozemků zajistit opatření, která sníží riziko eroze a záplav.
Pojištění zemědělských pozemků proti povodním a záplavám: Jaké máte možnosti?
Rozlišujeme pojištění majetku, tedy nemovitých věcí, mezi které se řadí i zemědělské pozemky - to by si měl sjednat vlastník pozemku. V případě pojištění proti přírodním katastrofám, konkrétně povodním a záplavám je mnohdy nutno mít připojištění - vždy ale záleží na konkrétní smlouvě, jejím stáří i instituci.
Dále pak pojištění zemědělských rizik, tím by měl disponovat zodpovědný pachtýř. Pojištění zemědělských rizik zahrnuje pojištění plodin, hospodářských zvířat a případně lesů. Pojištění zemědělských rizik může chránit i v případě přírodních katastrof jako jsou krupobití, požáry, povodně, záplavy, vichřice, vyzimování, mrazy či sesuv půdy. Vždy ale záleží na tom, jaký druh smlouvy má zemědělec uzavřen.
V praxi mnoho zemědělců uzavírá pojištění proti rizikům, včetně povodní. Obvyklé pojištění zemědělské činnosti pokrývá ztráty na úrodě a škody způsobené na majetku ve vlastnictví zemědělce, nejčastěji musí být určené k zemědělské produkci. Jako vlastník můžete zjistit, zda má pachtýř pojištění tím, že se zeptáte přímo pachtýře nebo tento požadavek uvedete ve smlouvě. Pachtýři by měli mít povinnost pojištění sjednáno, zejména pokud pacht zahrnuje větší majetky - politikou státu i pojišťoven je motivovat zemědělce k tomu, aby pojišťovali celé obhospodařovanou výměru. Tuto skutečnost pozitivně zohledňují ve vyplácení dotací a dalších podpůrných programů - např. právě v případě přírodních katastrof.
Například Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) nabízí dotace na pojištění zemědělské produkce proti rizikům včetně záplav. Důležité je informovat pojišťovnu o škodách co nejdříve po události a vést řádnou evidenci škod.
Povodně nejsou záplavy - pozor při pojištění proti přírodním katastrofám!
V pojistných smlouvách je klíčové rozlišovat mezi povodní a záplavou, protože pojišťovny tyto termíny ne vždy považují za shodné.
Povodeň nastává, když se voda vylije z koryta řeky, potoku nebo jezera a zaplaví okolní území.
Naopak záplava vzniká v důsledku přívalových dešťů, bouřek nebo jiných extrémních srážek, které vedou k tomu, že se voda hromadí a zaplavuje území, aniž by se vylila z přírodního toku.
Některé pojišťovny mohou nabízet krytí pouze jednoho z těchto rizik, proto je důležité zkontrolovat, zda vaše smlouva zahrnuje obě varianty, pokud chcete být plně chráněni.
Jak postupovat po záplavách: Krok za krokem pro vlastníky zemědělských pozemků
Spojte se s pachtýřem (hospodařícím zemědělcem):
- Spojte se se zemědělcem, který na vašich pozemcích hospodaří. Kontakt na něj byste měli nalézt v pachtovní smlouvě, případně jej lze dohledat pomocí služby LPIS, kde vyhledáte svou parcelu a na ní hospodařícího zemědělce. V této situaci budete muset mnohdy jednat společně. Přečtěte si smlouvu s pachtýřem. Ověřte si, zda smlouva obsahuje podmínky týkající se povodní, například kdo je zodpovědný za obnovu pozemku po záplavách.
Kontaktujte pojišťovnu:
- Pokud máte pojištění, neprodleně kontaktujte svou pojišťovnu a oznamte vznik škody. Je důležité mít veškeré škody dobře zaprotokolované, nafocené a zaevidované. Většina pojišťoven v době mimořádné situace zřizuje hotlinky a navyšuje kapacity, nebojte se na ně obrátit se svými dotazy. Velkou část administrativy je možné vyřídit i online přes formuláře dostupné na stránkách konkrétních pojišťoven.
Opravy, preventivní opatření a jednání s pachtýřem:
- Po záplavách je nutné okamžitě posoudit škody, zajistit sanaci půdy a případně naplánovat dlouhodobější opatření na ochranu před záplavami, jako je stavba záplavových valů či zlepšení melioračního systému. Buďte připraveni na to, že možná budete muset uzavírat či upravovat dohody s pachtýřem - pokud byl váš pozemek obzvlášť postižen přírodní katastrofou, je možné, že na něm po nějakou dobu nebude možné hospodařit. Pachtýř po vás také může v extrémních případech na základě občanského zákoníku požadovat náhradu škod nebo investice do zlepšení stavu pozemku.
Krok za krokem, co vlastník i pachtýř musí udělat
1) Zabezpečení bezpečnosti:
Vlastník i pachtýř by měli prioritně zajistit bezpečnost osob, zvířat i majetku. Je důležité vyhnout se postižené oblasti, dokud nejsou záplavy pod kontrolou.
Informujte místní orgány a získejte aktuální informace o situaci.
2) Posouzení škod:
Jakmile voda ustoupí, obě strany (vlastník a pachtýř) by měly společně prohlédnout pozemek a zaznamenat veškeré škody.
Vyfotografujte poškození a udržujte si přehled o důkazech pro pojištění.
3) Informování pojišťovny:
Kontaktujte ihned svou pojišťovnu a oznamte záplavy. Vždy postupujte podle jejich pokynů pro hlášení škod.
Zajistěte si kopie všech komunikací a požadovaných dokumentů.
4) Komunikace mezi vlastníkem a pachtýřem:
Diskutujte o rozsahu škod a způsobech jejich opravy. Pokud je pachtovní smlouva uzavřena, kontrolujte, kdo je odpovědný za údržbu a opravy konkrétních částí pozemku.
5) Zajistění sanace pozemku:
Vyhodnoťte stav půdy a potřebné kroky k její obnově. To může zahrnovat odstranění sedimentů, opravu melioračních systémů nebo odčerpání vody.
Pachtovní smlouva a záplavy: Jaká jsou práva vlastníka i pachtýře?
Kontrola pachtovních podmínek:
Ověřte si, zda smlouva obsahuje ustanovení týkající se vyšší moci nebo přírodních katastrof. Některé smlouvy mohou specifikovat odpovědnost za opravu škod způsobených povodněmi.
Práva na snížení nebo zrušení pachtovného:
Podle občanského zákoníku (§ 2337) má pachtýř právo žádat o snížení pachtovného, pokud je pozemek nevyužitelný kvůli záplavám. Smlouva může upravovat i další možnosti ukončení smlouvy nebo dočasného přerušení.
Opravy a investice:
Smlouva může určit, kdo je odpovědný za rozsáhlejší investice do infrastruktury (např. odvodňovací systémy). Větší opravy může nést vlastník, zatímco menší provozní náklady mohou být odpovědností pachtýře.
Změny smlouvy:
Pokud je pachtovní smlouva nevhodně nastavena vzhledem k opakovaným povodním, může být nutné vyjednat její změnu, aby jasně specifikovala práva a povinnosti při přírodních katastrofách.
Jak zjistit, jestli jste pojištěni proti povodním a co uplatnit u pojišťovny
Zkontrolujte svou pojistnou smlouvu:
- Ověřte, zda vaše pojistná smlouva zahrnuje krytí škod způsobených záplavami a povodněmi. Typicky jsou povodně zařazeny do pojištění proti přírodním katastrofám. Pozor! Povodně a záplavy nejsou v pojišťovací terminologii totéž!
- Pokud smlouva záplavy a povodně nezahrnuje, zvažte doplnění pojištění do budoucna, zejména pokud váš pozemek leží v rizikové oblasti. Tady také pozor - pokud leží váš pozemek v obzvlášť rizikové oblasti, je možné, že pojištění nebude možné. Předběžné informace můžete získat z Elektronického povodňového portálu nebo z placené služby České asociace pojišťoven, která sestavila podrobnou mapu rizikových oblastí.
Informujte se u pachtýře:
- Zjistěte, zda má pachtýř sjednané pojištění své činnosti, které kryje případné škody na úrodě nebo jeho majetku. Toto by mělo být uvedeno ve smlouvě, nebo se na to můžete přímo zeptat.
Postup při hlášení škod:
- Po nahlášení škody pojišťovně udržujte přehled o všech komunikacích, fakturách za opravy a dalších nákladech spojených s obnovou pozemku. Mnoho pojišťoven bude vyžadovat podrobné dokumentování škod.
Dotace a pomoc od státu:
- V České republice existují programy, jako např. Státní intervenční fond (SZIF) nebo Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF), které poskytují dotace na pojištění či pokrytí škod.
Zvažujete prodej pozemku? Zajímá vás jaká je jeho cena? Potřebujete poradit?
Jsme odborníci na prodej zemědělských pozemků a jsme partnery farmářů v ČR. Rádi vám poradíme, ať jste v jakkékoli situaci. Odhad ceny pozemku vypracujeme zcela zdarma a nezávazně.
Preventivní opatření: Co dělat před a po povodních, aby váš pozemek příště neutrpěl škody
Zlepšení odvodňovacích a melioračních systémů:
Investujte do efektivních odvodňovacích systémů, které pomohou odvádět vodu z pozemků a snížit tak riziko opakovaných záplav.
Přírodní bariéry a úpravy terénu:
Zvažte vytvoření záplavových bariér nebo přirozených překážek (např. výsadba stromů, ochrana břehů), které mohou omezit eroze a tok vody na váš pozemek.
Založení trvalých travních porostů:
Na rizikových místech může být efektivní přeměna orné půdy na trvalé travní porosty, které sníží riziko eroze půdy a lépe absorbují vodu. Změny využití zemědělského pozemku je ale třeba hlásit na patřičných úřadech.
Pravidelná údržba infrastruktury:
Pravidelně kontrolujte a udržujte meliorační systémy, odtokové kanály a další infrastrukturu, která slouží k ochraně před záplavami.
Změny v územním plánu:
V dlouhodobém horizontu můžete jednat s místními úřady a případně se pokusit o úpravu územního plánu, aby byl váš pozemek lépe chráněn před povodněmi.
