Dědictví pozemku: co je s ním spojeno? Jak probíhá a co dělat, když pozemek zdědit nechcete
První kroky ve věci dědického řízení po ztrátě blízké osoby za pozůstalé vyřídí soud - ten osloví nestranného notáře, který následně začne provádět předběžné jednání. To slouží k určení, kdo má právo na dědictví a zda existuje závěť nebo dědická smlouva.
Během předběžného šetření notář shromažďuje informace o majetku zesnulého, prověřuje přítomnost závěti a zjišťuje, kdo má právo dědit. Tento krok zahrnuje inventarizaci majetku, kdy se ocení všechny hodnoty patřící do pozůstalosti, včetně nemovitostí, bankovních účtů a dalšího majetku.
Co vše se počítá do dědictví?
Vše, co zůstavitel vlastnil nebo měl na starosti v době svého úmrtí. Rozsah dědictví může být široký a zahrnuje jak hmotný, tak i nehmotný majetek.
Nemovitosti:
- Všechny druhy nemovitostí, jako jsou domy, byty, pozemky, a další druhy realit, které zůstavitel vlastnil.
Vozidla a další dopravní prostředky:
- Auta, motocykly, lodě a jiné typy vozidel.
Bankovní účty a finanční aktiva:
- Zahrnuje všechny bankovní účty, akcie, dluhopisy, investiční portfolia a další finanční nástroje.
Osobní majetek:
- Šperky, umělecká díla, elektroniku, nábytek a další osobní věci, které měl zůstavitel ve svém vlastnictví.
Podniky a podíly v podnicích:
- Zahrnuje podíly na firmách, obchodních společnostech nebo jiných podnikatelských zájmech.
Práva a licence:
- Autorská práva, patenty, ochranné známky a jiné právní nároky.
Dluhy:
- Dluhy zůstavitele jsou také součástí dědictví, což znamená, že dědicové jsou zodpovědní za jejich vyrovnání z pozůstalosti.
Pohledávky a nároky:
- Všechny finanční nároky, které zůstavitel měl vůči třetím osobám.
Vlastníte pozemek a zajímá Vás jakou má hodnotu?
Využijte naši kalkulačku pro odhad ceny pozemku. Zdarma a zcela nezávazně.
Jak se rozděluje dědictví?
Dědici jsou nejprve zodpovědní za uhrazení všech dluhů a závazků zesnulého. Tyto závazky jsou uhraditelné z pozůstalosti před tím, než dojde k rozdělení zbývajícího majetku mezi dědice.
Po vyřízení všech dluhů notář nebo soud nařídí konečné jednání, kde se definitivně rozhodne o rozdělení majetku. Dědictví se rozděluje na základě závěti či dědické smlouvy nebo jiného právně uznávaného dokumentu, ve kterém zesnulý zůstavil rozdělení majetku. V případech, kdy takový dokument neexistuje na základě zákona. Ten stanovuje posloupnost dědických tříd.
Případ, kdy zesnulý zanechal závěť nebo dědickou smlouvu
Pokud zůstavitel zanechal závěť nebo dědickou smlouvu, majetek se rozděluje podle jeho posledního přání vyjádřeného v těchto dokumentech. Závěť umožňuje zůstaviteli specifikovat, kdo by měl dědit konkrétní majetek a v jakém poměru. Závěť může také jmenovat vykonavatele, který má na starost správu a rozdělení pozůstalosti podle zůstavitelova přání.
Závěť má právní přednost před zákonným děděním, avšak závěť nemůže úplně vyloučit tzv. nepominutelné dědice, jako jsou vlastní děti zůstavitele, kterým náleží minimálně povinný díl z dědictví, pokud nebyli zůstavitelem vyděděni z vážných důvodů.
Dědictví stanovené zákonem podle zákonné posloupnosti dědických tříd
V případě, že zůstavitel nezanechal závěť ani dědickou smlouvu, nastupuje zákonná posloupnost dědických tříd podle občanského zákoníku. Dědické třídy jsou předem stanovené a určují, kdo má právo dědit, pokud zůstavitel sám nerozhodl jinak.
- První třída dědiců - zahrnuje přímé potomky zůstavitele (děti, vnoučata) a manžela/manželku. Pokud některý z potomků nedědí, jeho podíl přechází na jeho potomky.
- Druhá třída dědiců - pokud nejsou přítomni potomci z první třídy, dědí manžel/manželka spolu se zůstavitelovými rodiči a dalšími osobami, které s ním sdílely společnou domácnost nejméně jeden rok před smrtí.
- Třetí třída dědiců - zahrnuje sourozence zůstavitele a osoby, které s ním žily nejméně rok před jeho smrtí, pokud nedědí dědicové z prvních dvou tříd. Pokud některý ze sourozenců nedědí, jeho díl připadá jeho dětem.
- Čtvrtá třída dědiců - pokud nemohou dědit předchozí třídy, majetek získávají prarodiče zůstavitele.
- Pátá třída dědiců - pokud není nikdo z prvních čtyř tříd, dědí praprarodiče zůstavitele, přičemž pokud jeden z páru dědit nemůže, jeho podíl přechází na druhého z páru.
- Šestá třída dědiců - v neobvyklých případech, kdy by nebyl žádný dědic z předchozích tříd, dědí další vzdálenější příbuzní, jako jsou praneteře, prasynovci, tety, strýcové, a jejich potomci.
Pokud zákonem stanovení dědici neexistují, majetek zůstavitele nakonec připadne státu.
Dědicové se mohou také domluvit na vypořádání dědictví - tedy na tom, jak nakonec bude dědictví rozděleno. Je rozhodně jednodušší se společně dohodnout, než nechat o případných ujednáních rozhodovat soud podle příslušných dědických podílů stanovených zákonem.
Jak dlouho trvá vyřízení dědictví?
Celková délka dědického řízení závisí na složitosti případu. V průměru trvá zhruba 2 - 3 měsíce.
V komplikovaných případech se ale doba může protáhnout i na několik let. Klíčové faktory, které ovlivňují délku trvání dědického řízení, zahrnují složitost majetkových poměrů zůstavitele, přítomnost závěti, počet dědiců, jejich vzájemnou shodu a případné právní spory.
Kdo platí za notáře při dědickém řízení?
Poplatky za služby notáře platí dědicové. Poplatků spojených s dědickým řízením je několik druhů.
Platby zahrnují odměnu notáře, náhradu jeho hotových výdajů a náhradu za daň z přidané hodnoty (DPH). Tyto poplatky jsou obvykle rozděleny mezi dědice podle poměru jejich dědických podílů, pokud dědictví není předlužené.
Jak vysoké jsou poplatky za služby notáře při dědictví?
Výše odměny notáře závisí na hodnotě dědictví.
Pro malé pozůstalosti může být minimální odměna notáře od 2 000 Kč včetně DPH pro majetek do 10 000 Kč. U větších dědictví se odměna mění progresivně podle hodnoty majetku. Příklady odměn notáře jsou: 2 % z prvních 500 000 Kč, 0,9 % z následujícího půlmilionu a 0,5 % z následujících 2 milionů Kč. Pro hodnoty nad 3 miliony Kč se sazba snižuje na 0,1 %, a nad 30 milionů Kč na 0,05 %.
Výše odměny notářů za jejich služby je zakotvena v legislativě - tzv. notářským tarifem, který udává Vyhláška č. 196/2001 Sb. Odměna za služby byla naposledy zvýšena v r. 2023.
Jaké daňové povinnosti plynou z dědictví?
V rámci dědictví v České republice již několik let neplatíte dědickou daň. Od roku 2014 je tato daň zrušena. To znamená, že jakýkoliv majetek, který získáte dědictvím, ať už se jedná o nemovitosti, finanční aktiva, nebo jiný majetek, nepodléhá zdanění jako příjem.
Pokud se ale rozhodnete majetek nabytý dědictvím prodat, jste povinni platit daň z příjmu, který budete mít z prodeje věci. V případě prodeje nemovitosti existují různé výjimky, kdy daň neplatíte - více se můžete dozvědět i v našem článku.
Proč a jak odmítnou dědictví nebo se dědictví vzdát?
Dědicové mají také možnost se dědictví vzdát nebo jej odmítnout. Hlavními důvody k odmítnutí nebo zřeknutí se dědictví bývají osobní důvody, jako jsou rodinné spory nebo to, že dědic nemá zájem o zděděný majetek. Často se k tomuto kroku uchylují dědicové, kteří kromě majetku dědí zejména dluhy - anebo ti, jejichž osobní finanční situaci by mohlo dědictví zkomplikovat (např. v případě podnikání).
Dědictví se odmítá jako celek, nikoli jen jeho část, a tato volba musí být učiněna během stanovené lhůty, obvykle jednoho měsíce po informování dědice o jeho právu dědictví odmítnout. Pokud dědic má trvalé bydliště v zahraničí, lhůta se prodlužuje na tři měsíce.
Jak se dědictví odmítá?
Odmítnutí musí být vyjádřeno explicitně, buď písemně soudnímu komisaři nebo ústně do protokolu při soudním jednání. Toto prohlášení se považuje za neodvolatelné jednou, co je učiněno.
Alternativy k odmítnutí dědictví:
Vzdání se dědictví
- Dědic se může dědictví vzdát ve prospěch jiného dědice, což musí být akceptováno dotyčným dědicem. Toto není možné ve prospěch někoho mimo okruh zákonných dědiců.
Zřeknutí se dědictví
- To se děje ještě za života zůstavitele na základě smlouvy mezi zůstavitelem a dědicem, kde se dědic zříká svého budoucího práva dědit. Zřeknutí může být také ve prospěch konkrétní osoby.
Po jaké době propadá dědictví?
Dědictví jako takové nepropadá v pravém slova smyslu po určité době, ale existují určité lhůty, které jsou důležité v rámci dědického řízení.
Dědicové mají právo dědictví přijmout nebo odmítnout, a k tomu mají lhůtu 1 měsíce od okamžiku, kdy jsou o svých právech informováni notářem během konečného jednání dědického řízení. Pokud dědicové nevyjádří své rozhodnutí v této lhůtě, předpokládá se, že dědictví přijímají
Pokud jde o situace, kdy je po právní moci usnesení o ukončení dědického řízení objeven další majetek nebo dluh, který nebyl zahrnut do původního řízení, může být na návrh zahájeno dodatečné řízení o dědictví. Takové řízení je možné zahájit i bez návrhu za odůvodněných případů, například na podnět soudu nebo notáře.
Jakékoliv dědické nároky musí být uplatněny do tří let od právní moci usnesení o dědictví, pokud má dědic pocit, že byl opomenut nebo pokud některé dědictví nebylo správně projednáno.
