Jak odejmout pozemek ze ZPF? Praktický průvodce

Nachází se váš pozemek v zemědělském půdním fondu a vy byste na něm rádi uplatnili jinou než zemědělskou činnost? Pak je před vámi poměrně složitý a zdlouhavý proces vyjímání ze ZPF (Zemědělský půdní fond). Současná legislativa navíc zpřísňuje pravidla pro odnímání půdy z půdního fondu a zavádí širší ochranu pro nenahraditelné zemědělské pozemky. Je to tedy proces s nejasným výsledkem. Připravili jsme pro vás ale přehledný návod, jak na to. 

To zda se váš pozemek v ZPF nachází, zjistíte jednoduše, bezplatně a online nahlédnutím do katastru nemovitostí.  

Vyjmout či nevyjmout?

Než vůbec zažádáte o vynětí pozemku ze ZPF je dobré se zamyslet, zda je tento krok skutečně nutný. Půda je zákonem plošně chráněna. Je třeba zmínit, že zemědělské půdy je omezené množství, nelze vyrobit a stále ubývá. 

Pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území. Pokud je nezbytné půdu odejmout, přednostně se odnímá zemědělská půda na zastavitelných plochách a ta méně kvalitní.  Jak kvalitní je vaše půda, prozradí údaj BPEJ. 

Při odnětí půdy je třeba co nejméně narušit organizaci zemědělského půdního fondu, hydrologické a odtokové poměry a síť zemědělských účelových komunikací. Je třeba odnímat jen nejnutnější plochu. Po ukončení nezemědělského využití provést rekultivaci a upřednostnit opětné zemědělské využití půdy.

Půdu lze odejmout ze zemědělského půdního fondu trvale nebo dočasně. Dočasně lze odejmout jen v případě, že po ukončení účelu jejího odnětí bude plocha rekultivována, aby mohla být vrácena do zemědělského půdního fondu.

Postup pro vynětí pozemku ze ZPF

Pro odejmutí pozemku ze Zemědělského půdního fondu (ZPF) je nutné postupovat v souladu se zákonem o ochraně ZPF a dalšími příslušnými předpisy. Postup zahrnuje několik kroků:

1) Územní řízení: 

Nejprve je nutné provést územní řízení, kde se posuzuje, zda je možné na daném místě realizovat stavbu daného typu a zda je stavba v souladu s územně plánovací dokumentací dané obce. Součástí tohoto procesu je také posouzení vlivu stavby na životní prostředí a možnost námitek od třetích stran, například sousedů.

2) Žádost o vynětí ze ZPF: 

Žádost o vynětí ze ZPF je možné podat elektronicky pomocí datové schránky nebo osobně na patřičném úřadě - pro většinu případů je orgánem ochrany ZPF Ministerstvo životního prostředí. 

Jednotný formulář neexistuje, vždy je možné jej získat na obecním úřadě s rozšířenou působností.

3) Doložení následků vynětí: 

Součástí dokumentace by měla být také bilance skrývek kulturních vrstev půdy a plán jejich hospodárného využití, jakož i výsledky pedologického průzkumu. Vše by mělo být součástí technické dokumentace projektu.

4) Platba odvodů za vyjmutí: 

Výpočet odvodů se provádí na základě informací o ceně za metr čtvereční dle bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) a koeficientu třídy ochrany pozemku zjištěných v katastru nemovitostí.

5) Vyřízení žádosti: 

Příslušný orgán má standardně lhůtu 30 dní na vyřízení žádosti, ve složitějších případech až 60 dní​.

Kdo rozhoduje o vynětí půdy z půdního fondu? Změna v roce 2024!

O vynětí půdy z půdního fondu nově od července 2024 nerozhodují orgány ochrany ZPF, ale vše na sebe přebírá stavební úřad. Ten bude o vynětí rozhodovat na základě vyjádření orgánů pchrany ZPF. 

V závislosti na velikosti pozemku jsou to:

• obecní úřad obce s rozšířenou působností (do 1 ha)
• krajský úřad (nad 1 ha do 10 ha)
• Ministerstvo životního prostředí (nad 10 ha)
• na území národních parků správa příslušného národního parku​​

Kolik stojí vyjmutí ze ZPF?

Cena za odnětí půdy se odvíjí od její kvality, určené bonitovanými půdně ekologickými jednotkami (BPEJ) a třídy ochrany pozemku. K vypočtení ceny je nutné znát číslo BPEJ a třídu ochrany, které zjistíte v katastru nemovitostí. Cena se pak vypočítá na základě přílohy k zákonu č. 334/1992 Sb.

Zpracovatel výpočtů odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu zjistí zařazení pozemku nebo jeho částí do bonitovaných půdně ekologických jednotek a jeho základní cenu podle oceňovací vyhlášky. Dále pak zjistí a vyhodnotí, jestli bude vynětím pozemku ze zemědělského půdního fondu negativně ovlivněno životní prostředí - a v návaznosti na to určí odpovídající ekologickou váhu tohoto ovlivnění.

Základní cenu zemědělské vyjímané půdy vynásobí ekologickou vahou ovlivnění příslušného faktoru životního prostředí. Tím je stanovena základní sazba odvodů za odnětí. Výslednou sazbu odvodů zjistí tak, že základní sazbu odvodů za odnětí půdy ZPF vynásobí koeficientem třídy ochrany.

Cena za vynětí pozemku ze ZPF se můžete vyšplhat na desetitisíce korun a ne vždy je vyjmutí schváleno.  V současné době je v poslanecké sněmovně projednávána novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která má zpřísnit podmínky pro odnímání pozemků a přispět k větší ochraně ZPF jako nenahraditelného přírodního dědictví naší země. 

Koeficienty připadající k jednotlivým třídám ochrany (jak spadají BPEJ do tříd ochrany, lze zjistit podle Vyhlášky č. 48/2011 Sb.): 

Kdo může žádat o vyjmutí pozemku ze zpf?

Žádat o vyjmutí pozemku ze zemědělského půdního fondu (ZPF) může vlastník pozemku. V případě spoluvlastnictví je potřeba souhlas všech spoluvlastníků. 
Kromě vlastníka může žádost podat i jiná osoba na základě plné moci, jako například realitní makléř, stavebník, příbuzný, nebo firma realizující projekt.