Kam mizí havrani z polí?

Učebnice přírodopisu je trochu překvapivě řadí mezi pěvce, literatura a mytologie jim naopak přisuzují nelichotivé role. Podle pověr jejich krákání dokonce předznamenává neštěstí a zármutek. Ale přece nebudeme věřit báchorkám.

Havrani patří do naší krajiny

Naši havrani odlétají zimovat do jižních oblastí Francie. K nám naopak přilétají na zimu hejna ze severovýchodu, konkrétně z Polska, Ukrajiny či Běloruska. Přestože jsou havrani stěhovaví ptáci, část populace žije na našem území trvale. V krajině plní významnou hygienickou roli, živí se mršinami a regulují také stavy drobných hlodavců na polích.

… jenže…

Odborníci se shodují, že havraní populaci u nás stále více negativně ovlivňuje řada faktorů, a tím hlavním jsou pravděpodobně klimatické změny. Havrani se jako inteligentní ptáci přizpůsobují podmínkám a stěhují se za potravou, pokud jim na dlouhé týdny zapadne sněhem. Jenže právě k tomu často nemají důvod. 

Místo na poli, hnízdí ve městě

Když už k nám přiletí, víc než scelené lány bez remízků, které jim nenabízejí úkryt ani vhodnou potravu, je přitahují městské parky, které jsou pro ně vhodnějším útočištěm. A tak dnes můžeme vidět havrana polního spíše v parcích uprostřed měst nebo na stromech ve vsích. Tady ale jejich přítomnost často není žádaná. Havran je velmi společenský pták a tak ve městech vytváří robustní kolonie hnízd, které čítají často stovky nebo tisíce jedinců. Na což zastavěná území nejsou připravená. 

Přilepšení do krmítek ano, ale s rozmyslem

Podle názoru odborníků není příliš vhodné havrany v zimě přikrmovat. Zvláště během mírné zimy bez sněhové pokrývky. Zbytečné přikrmování ptáků oslabuje jejich přirozené instinkty, takže se populace stává zranitelnější. Navíc lidé často v dobré víře uškodí havranům nevhodnou potravou, která obsahuje sůl, koření nebo přepálené tuky. Vhodná jsou naopak slunečnicová semena, ořechy, mák, či jablka.