Mráz jako přítel i nepřítel: jak chránit zemědělské plodiny a sady před mrazem

Mrazy v zimě prospívají ovocným sadům, pomohou redukovat hraboše a choroby, na druhou stranu ale mohou poškodit ozimou pšenici a řepku. Na jaře se situace otočí. Komu škodí mráz a jak se vyrovnat se změnou počasí?

Vliv zimních mrazů na zdraví půdy a plodiny

Mrazivé počasí, které tradičně zasahuje Českou republiku v lednu a únoru, ovocným sadům svědčí a nijak je neohrožuje. Zemědělci počítají s tím, že teploty pod nulou jim pomohou zredukovat populaci škůdců, konkrétně například hrabošů, ale také další choroby, které chlad spálí. V principech regenerativního nebo ekologického zemědělství, kde se mezi hlavní plodinu vysazují meziplodiny, se počítá s mrazem a přemrznutím kořenů meziplodin jako s přírodním pomocníkem namísto orby. Zimní mráz byl odjakživa součástí zemědělského cyklu, problém nastane pokud přicházejí velké teplotní výkyvy a extrémy. 

Holomráz je zabijákem ozimů

Problémem na polích je holomráz. Tedy teploty hluboce pod nulou bez pokrytí krajiny sněhem, který rostliny chrání. 

Takové mrazivé počasí může v některých oblastech způsobit škody na klíčových ozimých plodinách, jimiž jsou pšenice a řepka.

Pokud noční teploty klesnou na minus deset i méně stupňů ale zároveň na většině území republiky není dostatečná sněhová pokrývka, která by rostliny před vymrznutím chránila, jsou ohrožené i kořeny rostlin. Půda je totiž nasycená vodou a při jejím zmrznutí mohou ledem vyvolané pohyby půdy poškodit jemnější kořeny. Při déle trvajících silných holomrazech může půda promrznout i do několika desítek centimetrů. Led, který má větší objem než voda, následně může vyvolat malé, ale pro přetrhání kořenů obou ozimých plodin dostatečné pohyby půdy.

Nejvyšší riziko je tam, kde neleží alespoň 4 - 5 cm sněhu. Tam mrazy mohou kromě kořenů poškodit i nadzemní pletivo rostlin, které roztrhá. Míra poškození závisí i na tom, jaká je na poli odrůda a jak je mrazuvzdorná.

Jarní mrazy a jejich dopad na ovocné sady

Zimní mráz si naopak pochvalují ovocnáři. Při mrazivém počasí dochází u výsadeb k přirozené fytosanitaci, tedy hloubkovému vymytí rostlin, kdy celá řada chorob a škůdců je přirozeně redukována. Značné riziko pro ovocné sady naopak představují jarní mrazy. 

Ty mohou způsobit obrovské škody na úrodě. V posledních letech byly pozorovány vlny pozdních mrazíků, které významně ovlivnily kvalitu a množství sklízeného ovoce. Příklady z minulých let ukazují, jak velké škody mohou tyto mrazy způsobit, a zdůrazňují potřebu efektivních opatření pro minimalizaci těchto rizik. Pozdní mrazíky přicházejí v březnu a dubnu a jelikož jsou rostliny již v probuzeném stavu, nejsou schopné proti změně teplot obstát. V minulém roce jarní mrazy výrazně poškodily meruňky. Velké škody ovocnáři utrpěli zejména v minulých letech a dále v r. 2019, 2017, 2016 a 2011. V roce 2011 mrazy poškodily většinu sadů a sklizeň ovoce byla nejnižší za posledních 50 let. V roce 2019 na konci března a na začátku dubna přišly dvě velmi nezvyklé mrazivé vlny, při kterých byl zaznamenán pokles teplot vzduchu v přízemní vrstvě pod -10 °C. Proto bylo možné na řadě lokalit Čech i Moravy sledovat následky poškození mrazem nejen u ovocných dřevin ale také v porostech řepky i obilnin. Nízké teploty v noci v průběhu celého dubna pak prohloubily chladový stres.

Jak se bránit změnám klimatu?

Proti škodě ze zimních mrazů se nelze v ovocnářství pojistit. V opravdu krizových letech tak administroval SZIF, mimo dotační programy, které pomohou sadařům a ovocnářům alespoň částečně nahradit a pokrýt škody. 

Vzhledem k rostoucím výkyvům počasí bude zřejmě do budoucna nezbytné, aby se zemědělci zaměřili na přijímání preventivních opatření a adaptačních strategií. Tyto strategie mohou zahrnovat změnu pěstovaných odrůd, využití pokročilých technologií pro plánování výsadby a na ochranu plodin.