Podívali jsme se na data Českého statistického úřadu a zkusili porovnat několik delších období. Co podle nich do budoucích let může očekávat vlastník zemědělské půdy nebo hospodařící farmář?
V dlouhodobém srovnání jsou srážkové úhrny v jednotlivých dekádách podobné, ale během roku se mění jejich intenzita. Zatímco v zimním půlroce převládají srážky dlouhodobější s menší intenzitou, v letním půlroce zaznamenáváme stále častěji deště kratší ale s mnohem vyšší intenzitou. Problém prohlubuje i fakt, že jarní srážky ve formě deště sytí půdu vláhou daleko méně než dříve běžná pomalu odtávající sněhová přikrývka.
Problémem je podle odborníků změna klimatu. Zřejmý je vztah mezi nedostatkem srážek (děště ale i sněhu) a suchem. Ačkoli nedostatek srážek zvyšuje riziko sucha, velký vliv na vysoušení krajina má také teplota vzduchu. A ta za poslední roky narůstá. Nadprůměrné teploty často doprovází větší počet bezoblačných slunečných dnů, tím se zvyšuje výpar vody z krajiny a to pak vede k jejímu nedostatku.
Klimatické změny pociťují zemědělci a vlastníci půdy nejen v množství srážek už řadu let. Mění se nástupy ročních období. V minulých letech se nástup jara opozdil, s ním později nastalo i období dešťů a to výrazně ovlivnilo sklizeň. Letní sucha nebo naopak výrazné přívalové srážky ovlivňují úrodu - sucho znamená špatné výnosy. Extrémní deště či další klimatické jevy jako jsou krupobití, nebo výskyt extrémního větru v podobě tornáda na Jižní Moravě, zase úrodu poničí.
Nabízíme odhad ceny pozemku zcela zdarma a nezávazně. Stačí zadat informace o vašem pozemku do naší bezplatné kalkulačky.
Odborníci radí přijímat opatření na lokální i globální úrovni. Mluví se zejména o udržitelnosti, využívání moderních technologiích (jako jsou např. drony nad poli), hledání způsobů zachytávání vody v krajině a maximálním respektu nejen k vlastní půdě, ale i k okolí.
Největší extrém zaznamenal Český hydrometeorologický ústav 31. května 2016 v lokalitě Albrechtice Žáry.
Tehdejší naměřené hodnoty na našem území překonala už jen epizoda z 25. května 1872. Toho dne za jedinou hodinu spadlo jen těžko představitelných 237 mm srážek. Následovaly katastrofické povodně v povodí Berounky. Sesuv podmáčeného svahu zahradil Mladotický potok, čímž vzniklo Mladotické jezero.
Porovnáním úhrnů ročních srážek za několik dekád dojdeme k podobným číslům (cca 680 mm). Na různých místech v Česku se však značně liší. Nejnižší jsou v oblasti jižní Moravy (pod 500 mm), naopak nejvyšší v horských oblastech (více než 1 500 mm). Na úrodě se negativně podepisuje také střídání sušších a vlhčích období během dekády. V živé paměti máme silně nadprůměrné povodňové roky 2002 a 2010 (867 mm, 127 % normálu). Extrémní sucho se v minulém desetiletí v Česku vyskytlo 4 x.
Je nasnadě, že plynulé srážky jsou pro ornou půdu mnohem příznivější. Dešťová voda má čas pronikat do hlubších vrstev a následně zásobuje životadárnou vláhou plodiny po delší dobu. Oproti tomu prudká letní bouřka rychle stéká z povrchu a co je horší, bere s sebou také důležité živiny. Důsledky jsou o to horší, pokud je orná půda nadměrně zhutněná těžkou mechanizací a mělkou orbou. Pokud vlastníte zemědělskou půdu, kontrolujete její stav po přívalových deštích?