Novela lesního zákona: krok vstříc vlastníkům lesů
Základním cílem novely lesního zákona je podle ministra Výborného více motivovat a méně regulovat vlastníky a správce lesů. Dát jim do rukou více svobody i zodpovědnosti. Návrh novely chce jít cestou liberalizace a snížení byrokracie. Ministerstvo zemědělství chce vlastníky lesů motivovat k udržitelnému hospodaření, nikoli je svazovat přísnými pravidly (toto tvrzení ovšem zpochybňuje Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR, zkr. SVOL, pozn. red).
Ministerstvo také upozorňuje na to, že je důležité aby si vlastníci lesa uvědomovali, že lesy plní důležité nejen hospodářské funkce - ale také enviromentální a sociální. Je tedy na vlastnících nebo správcích lesů, aby si sami před sebe dávali překážky, limity a stanovovali regulace.
Pro fungování novely lesního zákona je zásadní propojení s novelou o myslivosti, která se také projednává. Vše musí jít ruku v ruce.
Klíčové změny pro vlastníky lesů a zemědělských pozemků
Prodloužení lhůt na obnovu lesa
Návrh novely lesního zákona prodlužuje lhůtu pro obnovu lesa ze 2 na 5 let. Tato změna vychází z pozitivních zkušeností s prodloužením uvedených lhůt v rámci obnovy lesa po kůrovcové kalamitě. Má být prodloužena hůta pro zajištění lesa, ze 7 na 10 let. Ministerstvo zemědělství (MZe) chce vlastníky motivovat k tomu, aby nová skladba lesů lépe reagovala na klimatickou změnu a vrátila se k původní skladbě lesů. Což rozhodně nebyly smrkové monokultury, které začaly být uměle vysazovány od 19. století.
Zkrácení lhůty obnovní těžby
Jednou ze zásadních změn je výrazné zkrácení lhůty pro obnovní těžba stromů v lese. Minimální věk se sníží z 80 na 60 let. Tato změna vychází ze studií Ústavů lesního hospodářství a bere si za inspiraci i okolní státy, např. Rakousko.
Co je to obnovní těžba
Obnovní těžba dřeva je proces, při kterém se kácí stromy v lesním porostu, který dosáhl svého hospodářského nebo biologického věku, aby se uvolnil prostor pro novou generaci stromů. Cílem obnovní těžby je zajistit udržitelné hospodaření s lesy, kdy po vykácení starých stromů dochází k obnově lesa výsadbou nových stromků nebo přirozenou obnovou z přirozeného semenného výletu stromů, které byly ponechány stát, nebo z již existujícího semenáčkového podrostu.
Obnovní těžba je klíčovou součástí lesního hospodářství a plánování, protože umožňuje lesům obnovit se a zároveň poskytuje dřevo jako obnovitelný zdroj. Tento typ těžby se liší od selektivní těžby, kdy se vybírají a kácí pouze některé stromy na základě určitých kritérií, nebo od sanitární těžby, která se provádí za účelem odstranění nemocných, poškozených nebo jinak nežádoucích stromů z lesa.
Při obnovní těžbě je důležité dbát na to, aby byly dodrženy principy udržitelného lesního hospodaření, což zahrnuje zachování biodiverzity, ochranu půdy a vodních zdrojů a zajištění, že les bude schopen plnit své ekologické, sociální a ekonomické funkce i pro budoucí generace.
Změny v počítání hustoty stromů
Návrh zákona také chce nahradit parametr zakmenění parametrem zápoj při určování hustoty lesů. Místo sledování, kolik stromů je starých a silných (zakmenění), bude důležité, aby bylo alespoň 65 % plochy lesa pokryto stromy (zápoj). Pokud toto číslo není dosaženo, majitel lesa bude muset podniknout kroky, aby zápoj zvýšil.
Věděli jste, že...
Zakmenění a zápoj jsou termíny používané v lesnictví k popisu různých aspektů lesního porostu a jeho hustoty.
Zakmenění
Zakmenění je termín, který vyjadřuje celkový objem dřeva (v kubických metrech) na určité ploše lesa (hektar). Jedná se o ukazatel, který odráží množství dřevní hmoty přítomné v lesním porostu, a je vypočítáván z průměrného průměru, výšky a počtu stromů na dané ploše. Zakmenění tedy poskytuje informaci o tom, kolik dřeva je v lesě "zakmeněno", neboli kolik dřeva by bylo možné získat při jeho těžbě. Tento údaj je důležitý pro plánování těžby, hospodaření s lesy a odhad hodnoty lesa.
Zápoj
Zápoj se vztahuje k míře pokrytí půdy korunami stromů v lesním porostu a je vyjádřen v procentech. Ukazuje, jak hustě jsou stromy v lese rozmístěny a jak velkou část půdy jejich koruny zakrývají. Vysoký zápoj znamená, že koruny stromů pokrývají velkou část půdy, což může naznačovat hustý les s malým množstvím světla pronikajícího k zemi. Naopak nízký zápoj může značit řidší porost nebo mladý les, kde je více světla dostupného pro podrost a další vegetaci. Zápoj je důležitý pro posouzení ekologického stavu lesa, jeho biodiverzity a schopnosti poskytovat různé ekosystémové služby, jako je například erozní ochrana půdy nebo habitat pro různé druhy živočichů.
Zrušení některých pravidel pro nestátní lesy
Například pravidla o tom, kolik určitých druhů stromů je potřeba vysadit nebo jak často je potřeba provádět určité zásahy v mladých lesích, už pro soukromé majitele nebudou platit. Místo toho bude stát motivovat majitele lesů k dobrému hospodaření pomocí finančních odměn.
Podpora za ekosystémové služby
V budoucnu by majitelé lesů měli dostávat peníze za to, že jejich lesy poskytují určité přínosy pro životní prostředí, jako je čištění vzduchu nebo domov pro divoká zvířata. Tyto platby by měly začít fungovat po roce 2027.
Změny v plánování hospodaření v lesích
Plány, jak se bude v lesích hospodařit, budou nově zpracovávat a zveřejňovat státní úřady, nově ÚHUL. Vznikne také nový registr, který bude obsahovat informace o různých typech lesů.
Zjednodušení poplatků
Výpočet poplatků za odnětí pozemků plnění funkcí lesa by měl být zjednodušen a řešen samostatnou vyhláškou.
Spolupráce Lesů ČR s lesnickými školami
U lesů ve vlastnictví státu je navržena změna dotýkající se spolupráce Lesů ČR a lesnických škol. Školy budou moci využívat lesní pozemky pro oborovou praxi a umožnit studentům praxi přímo v lese
Povinnosti pro odborné lesní hospodáře (OLH)
OLH by měli podle novely odpovídat vlastníkům lesů např. Za újmy, které způsobili nevhodným hospodařením na pozemcích nebo sledovat škody způsobené zvěří. Mezi
další povinnosti OLH by mělo patřit povinné vzdělávání na určených akcích alespoň jednou za 5 let.
Protipožární opatření
Novinkou je povinnost vytvoření protipožárních pásů v lesích, v oblastech, kde je zvýšené riziko požárů.
Možnost pastvy zvířat v lese
Nově bude možné v rámci rozvoje a podpory agrolesnictví v některých lesích pást hospodářská zvířata. Je to podmíněno souhlasem vlastníka lesa a pastva nesmí ohrožovat les a jeho funkce.
Posílení státní správy lesů
Výraznou změnou by měl být posílení role státní správy lesů, kde je novelou zákona dáno, že by státní správa lesů na každé obce s rozšířenou působností měla být vykonávána na jeden celý pracovní úvazek.
Zajímá Vás jakou cenu má Váš pozemek?
Nabízíme odborný odhad ceny pozemku zdarma a nezávazně. Každý pozemek je jiný, doporučujeme se svěřit do péče odborníků než dát na obecné kalkulačky.
Hlasy proti
Proti plánované novele se ale ozývají i silné námitky a hlasy, jak stran profesních organizací tak ekologů.
Hnutí Duha kritizuje na novele zákona mimo jiné to, že ruší vyhlášku, která stanovuje limit pro minimální množství biomasy v lesích, což podle něj ohrozí přírodní rozmanitost a kvalitu půdy. Nelíbí se mu i, že vlastníci nestátních lesů nebudou mít povinnost vysadit minimální počet listnatých stromů či jedlí.
Podle ekologů by plánovaná novela lesnického zákona mohla umožnit soukromým a obecním vlastníkům lesů sázet pouze jehličnaté stromy, zrušit by se mohl povinný minimální podíl listnatých stromů a jedlí. Již nyní jsou podle Hnutí Duha podíly limity pro listnaté stromy, které stanovuje MZe, příliš nízké. Podle údajů ekologů byl podíl do roku 2018 5 - 15 %. Dnes je procento vyšší a podíl listnatých lesů se určuje podle lokality - ovšem problém trvá. Podle vyhlášek je dnes ve velmi problematických oblastech, kde lesy plošně vymírají, jako je Českomoravská vrchovina nebo podhůří Jeseníků, možné vysazovat 75 % smrků. A tak podle ekologů onu zmiňovanou podporu adaptace na změnu klimatu, novela nenabízí.
Novela by se podle ekologů měla zaměřit na to, aby byla zmenšena maximální povolená velikost holosečí. Oceňují ale, že prodlužuje lhůty pro zalesnění a zajištění holin, i když podle nich ne dostatečně. Za klíčové pro obnovu lesů považuje Hnutí Duha to, aby zákon nenutil vlastníky uměle vysazovat stromky na holinách. Z lesního zákona navrhuje například vypustit povinnost do dvou let zalesnit vytěženou plochu. Argumentuje mimo jiné tím, že lesy přirozeně vyrůstající ze semen jsou mnohem odolnější. A apelují na to, že naším společným cílem by mělo být budování druhově pestrých lesů odolných vůči klimatické změně.
Vyjádření ekologů podpořilo i Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL). Některé jejich výhrady vůči novele se shodují s jejich požadavky.
Řešení SVOL vidí v motivaci a podpoře vlastníků lesů ve správné lesnické praxi, ne v dalších zákazech a příkazech.
Co si myslí…
Více o tom, jak na novelu zákona nahlíží SVOL a jaké má připomínky naleznete zde:
https://www.svol.cz/nase-temata/novela-zakona-o-lesich
Zajímá Vás názor ekologů na novelu zákona? Podívejte se na manuál, který připravilo Hnutí Duha:
https://zachranmelesy.hnutiduha.cz/
