Pajasan žláznatý, nepřítel krajiny a původních dřevin. Jak se ho zbavit?
Pajasan žláznatý, kdysi oblíbený okrasný strom pocházející z východní Asie, se stal v České republice významným invazním druhem, který ohrožuje domácí dřeviny a agresivně brání růstu okolní vegetace. Snadno se zabydlí a těžko se ho zbavuje. Ale nebojte, máme pro vás pár rad, jak se tohoto nezvaného hosta zbavit.
Jedovatý pajasan - proč je tak škodlivý?
S pajasanem se často setkáváme na zahradách i v parcích. Tento rychle rostoucí strom uvolňuje chemikálii ailanthone, která ztěžuje růst přibližně sedmdesáti druhů listnatých a jehličnatých stromů - silněji látky vypuzují mladé stromy, které tak hned v počátku vyhrávají nad ostatními druhy boj o světlo. A tak se až nekontrolovatelně množí. Zvláště škodlivý je pajasan v městských oblastech, kde poškozuje budovy, infrastrukturu a kulturní památky. Větší množství pylu v sezóně je zase často příčinou alergických obtíží.
Pajasan žláznatý, neboli Ailanthus altissima, je uznáván jako jeden z 40 nejinvazivnějších stromových druhů na světě a je zapsán jako významný invazní nepůvodní druh v Evropské unii. Od roku 2019 platí v EU nařízení zakazující prodej, výsadbu, pěstování a šíření tohoto druhu. Je zařazen na tzv. „Černý seznam“, do kategorie, u které je doporučen stratifikovaný přístup. To odpovídá významnosti jeho dopadů na biodiverzitu i lidské zdraví a v rámci těchto zásad regulace je proto stanoveno jako dlouhodobý cíl jeho postupné odstranění na celém území ČR, s výjimkou případného zachování vybraných jedinců, které bude možné účinně kontrolovat.
Věděli jste, že…
Invazivní rostliny narušují stabilitu přirozeného ekosystému, vytlačují původní druhy rostlin a na ně navázané druhy živočichů. A tak přispívají ke ztrátě biologické rozmanitosti. Narušují ale kromě ekologické taky ekonomickou stabilitu - mohou omezovat schopnost hospodařit na pozemcích nebo zvýšit náklady na jejich správu nebo také znehodnotit rekreační potenciál území.
Legislativa České republiky také vlastníkům ukládá povinnost provádět taková opatření, aby se předcházelo a zabránilo působení škodlivých činitelů na krajinu. Jedná se zejména o prevenci šíření těchto druhů a jejich případnou likvidaci předem daným způsobem - ten je pro každý z druhů specifický.
Kompletní seznam invazivních druhů, lze nalézt zde.
Jelikož zákon vlastníkům ukládá tyto povinnosti, je třeba si dát pozor na jejich dodržování - pokud jako vlastník nedodržujete povinnosti spojené s likvidací a prevencí šíření invazivních druhů rostlin podle platné legislativy v České republice a v rámci Evropské unie, můžete čelit sankcím a důsledkům. Ty mohou přijít v podobě pokut, náprav škod na vlastní náklady, právní odpovědnosti za škody způsobené invazivním druhem ale také v některých případech omezení využívání vlastního pozemku.
V České republice je klíčovou legislativou zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, který je doplněn dalšími specifickými předpisy. Na úrovni EU je podstatným dokumentem Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 o prevenci a řízení zavádění a šíření invazivních nepůvodních druhů.
Chcete zjistit jakou cenu má Váš pozemek?
Farmíto nabízí odhad pozemku zdarma a nezávazně.
Poctivá cena pozemku se stanovuje na základě řady faktorů. Ten, kdo vám nabídne férový výkup pozemku, se bude zajímat o řadu podrobností, než vysloví konkrétní částku.
Pajasan, v zimě nekácet!
Zapomeňte na zimní kácení. To je jako otevřít Pandořinu skříňku – strom se začne bránit, vysemení výmladky a roste jako o závod. Stejně tak, když se pokusíte zbavit se ho klasickým pokácením v létě, nebo se pokusíte posekat mladé výhonky, situace se jen zhorší.
Dříve se doporučovalo stromy kácet a pařezy mazat herbicidy, ale to je minulost. Kde byl problém? Herbicidy nedosáhnou na dlouhé kořeny a strom se zase vzpamatuje. A co teprve kroužkování kmene – to mimořádně odolnému stromu spíš dodá sílu k novému růstu.
Tak co na pajasan tedy funguje?
Zkuste to chytře – řešením může být herbicidní injektáž přímo do kmene. Provádí se tak, že se do kmene stromu vyvrtají dírky a do nich se potom aplikuje herbicid. Než strom pokácíte, doporučuje se nechat ho pár měsíců uschnout. A pozor, tam, kde by kácení anebo aplikace herbicidu mohla něco poškodit, raději nechte práci na profesionálech.
Na výmladky a mladé stromky platí nátěr herbicidu přímo na kmen anebo postřik přímo na listy. Opět - je třeba dodržovat bezpečnostní postupy - jak při aplikaci, tak s ohledem na okolní krajinu.
Ačkoli v Čechách je nejpoužívanější prostředek postaven na bázi glyfosátu existují i přípravky s vysokou efektivitou na biologické bázi - např. V Rakousku se úspěšně k likvidaci pajasanu využívá preparát založený na houbě přeslenatce (Verticillium), která se naočkuje do stromu a během několika let dokáže způsobit jeho celkové odumření.
Nezoufejte. S trochou trpělivosti a správnými metodami se můžete pajasanu žláznatého zbavit a zase si užívat svůj pozemek bez nezvaných hostů.
Jak se zbavit pajasanu?
Ministerstvo životního prostředí vydalo příručku, jak postupovat, pokud máte pajasan na svém pozemku.
Pár příkladů, jak podle oficiálních zdrojů invazivní druh likvidovat:
- Přírodní biotopy (lesy, stepní trávníky, písčiny, břehové porosty) ve zvláště chráněných území, území soustavy Natura 2000:
- Cílená aplikace herbicidu (injektáže, částečné loupání kůry). Stromy ponechat k přirozenému rozpadu, na nelesních biotopech dle potřeby kácet až zcela odumřelé stromy (1–2 roky po zásahu).
- Vinohrady, sady, zahrady:
- Cílená aplikace herbicidu (injektáže, částečné loupání kůry s následným odstraněním odumřelých pajasanů. Ideální je ošetřit dosud nevyřezané jedince, nikoliv zahuštěný výmladkový porost.
- Hospodářské lesy:
- Dospělé stromy: cílená aplikace herbicidu (injektáž kmene) výmladky a mladé stromy: částečné loupání kůry nebo postřik na list (dle hustoty). Injektáž provést v předstihu před plánovaným hospodářským zásahem (obnovní těžba, probírka apod.), a to nejlépe rok předem. Odumřelé pajasany následně kácet nejdříve rok po aplikaci herbicidu společně s ostatními dřevinami již obvyklým probírkovým/těžebním způsobem, pokud pro vlastníka lesa není výhodnější pajasanové souše ponechat na pařezu do rozpadu. Speciální pozornost věnovat vyžínání pasek v lokalitách s výskytem pajasanu. Vyžínání je možné po předchozím ošetření a prokazatelném usmrcení všech dohledatelných jedinců pajasanu vhodně zvolenou metodou (loupání kůry se zátěrem herbicidu, postřik na list).
- Města, obce a další zástavba exponovaná místa (parky a jiná zeleň s pohybem osob):
- Dospělé stromy: dle situace a stavu stromů injektáž nebo kácení + zátěr/navrtání pařezů; výmladky a mladé stromy: aplikace na list, cílená aplikace nebo výřez + zátěr pařezů (dle hustoty). Kácet lze až po průkazné úspěšnosti absorpce herbicidu (opad listí), tj. 1-2 měsíce po zásahu, příp. koruny odlehčit arboristickým zásahem. V případě okrasných záhonků buď provádět metodu částečného loupání kůry nebo stříhání výmladků + zátěr rány herbicidem.
- Města, obce a další zástavba odlehlá místa (ladem ležící plochy a jiná místa bez pohybu osob):
- Dospělé stromy: cílená aplikace herbicidu (injektáže) výmladky a mladé stromy: aplikace na list nebo cílená aplikace herbicidu (dle hustoty). Dle situace lze vzrostlé stromy po injektáži ponechat nastojato nebo pokácet, nejdříve však rok po ošetření.
- Místa s vyloučenou aplikací herbicidu:
- Vytrhávání semenáčů, vykopání včetně kořene, kácení menších stromů + pravidelné sečení výmladků, kroužkování vzrostlých jedinců (jednotlivé stromy na stinných lokalitách). Cílem je zabránit dorůstání plodných jedinců.
Více informací o likvidaci pajasanu, ale také o metodice a přístupu k invazivním rostlinám, můžete nalézt v příručce Ministerstva životního prostředí vyd. 2023.
