Hydrokompost: Organické hnojivo, které pomáhá půdě růst

Martin Stehlík a Robert Šulc, držitelé patentu organického hnojiva Hydrokompost, mluví o tom, jak důležité je zadržovat vodu a doplňovat potřebné látky krajině. Jak můžeme udržet půdu živou?

V České republice denně ubývá zhruba 25 hektarů orné půdy. Při současném tempu bychom během 800 let přišli o veškerou půdu, kterou máme. Způsob, kterým hospodaříme dbá především na výnosy a půdu vysává. Pedolog Martin Stehlík z VÚRV, který se věnuje zkoumání kvality půd a jejich chemicko fyzikálním vlastnostem to připodobňuje k situaci, kdy bychom nedávali tělu najíst a očekávali, že dál pojede na sto procent. Spolu s Robertem Šulcem ze společnosti Heesters s.r.o. proto vyvinuli organické hnojivo, které slouží hlavně půdě. A ve zdravé půdě - zdravý duch.

Výnos vs. krajina? 

V Česku se ročně průměrně spotřebuje 128 kg umělých hnojiv na hektar půdy. Podle pedologa Martina Stehlíka přitom největší problém minerálních hnojiv není v jejich samotném používání - ale v nadužívání. A to se stalo v českém zemědělství standardem. 

Minerální hnojiva jsou vysoce koncentrovaná, vyrábějí se chemickou syntézou, která spotřebovává velké množství energie. Vysoká koncentrace látek v těchto hnojivech negativně ovlivňuje veškerý život v půdě. Zemědělec sice zvýší úrodu, ale po sklizni zůstane chemií spálená, pustá a vyprahlá země. A tak, aby příště vůbec něco vyrostlo, je zemědělec nucen hnojit víc a víc. Tato hnojiva také napomáhají vzniku půdní krusty - neprostupné vrstvy na povrchu půdy. S měnícím se klimatem, kdy jsou stále častější vleklá období sucha následovaná obdobím přívalových dešťů, tak půda hnojená chemicky, neprovzdušněná a nepórovitá, obalená krustou, začne podléhat vodní erozi a je odplavována pryč. Minerální hnojiva tak přímo vedou ke snižování kvality půdy a následně i k jejímu úbytku.

Jak z toho ven?

Možným řešením je precizní zemědělství, které se v našich podmínkách stále častěji skloňuje. Jedná se o kombinaci šetrné mechanizace, aplikace organických hnojiv, zapojení meziplodin do pásů hlavních plodin a také rozumného přihnojování minerálními hnojivy. Jak ale říká Martin Stehlík: Všeho s mírou. 

„Odchýlili jsme se od selského rozumu. Je třeba se vrátit ke způsobu, který pomůže půdě znovu ožít. Meziplodiny, šetrná mechanizace. Zvyšování podílu organické hmoty. Když půda žije, zvládne leccos sama. A živá půda bude plodit víc než ta vydrancovaná.”

Organickými hnojivy jsou především kompost, hnůj, slepičinec atd. Organika slouží podle Roberta Šulce z Heesters s.r.o. především půdě, jako potrava pro půdní mikroorganismy. Pomáhá zvyšovat schopnost půdy zadržovat vodu. Martin Stehlík doplňuje, že vhodným doplňkem, jak v půdě zvýšit potřebné látky podporující samotný růst rostlin, jsou meziplodiny typu hrachu, vikve apod. Ty mohou nahradit až 20 - 30% minerální dávky dusíku. Osev meziplodinami stojí podstatně méně než minerální hnojiva a navíc zajišťuje trvalý pokryv během celého roku. 

Ještě donedávna byla organická hnojiva oproti minerálním finančně poměrně náročnou variantou. Zvyšující se ceny energií a výpadky plynu ale nutí zemědělce hledat alternativy. Hnojiva zároveň nejsou jedinou rostoucí položkou - zemědělské stroje mají vysokou spotřebu nafty a náklady na polní práce jsou mnohdy vyšší než za hnojiva. Organika se tak dostává do kurzu. 

ZADÁNÍM KÓDU FARMITO15 ZÍSKÁTE 15% SLEVU NA NÁKUP

Hydrokompost - zdravá půda

Hydrokompost je unikátní české organické hnojivo, které kombinuje kompost, plevy, drcenou slámu a digestát v podobě praktických granulí. Výrazně podporuje půdní život a zadržuje vodu - 1 jeho kilo dokáže zadržet až 7,5 l vody. První výsledky jsou podle potvrzených dat patrné už po jednom roce užívání. Po čtyřech letech je viditelná celková obměna půdy, ve které je větší podíl organické hmoty a živin - to má pozitivní vliv na pěstované plodiny. 

Hnojit či nehnojit?

Před otázkou zda hnojit a jak stojí každý pachtýř či majitel půdy. Martina Stehlíka ve VÚRV zajímalo jak si oproti sobě stojí organická a minerální hnojiva. A je vůbec potřeba hnojit? V rámci pětiletého pokusu vědeckého projektu porovnával různé typy hnojiv. Testy probíhaly zvlášť na kusu stejné půdy - byla hnojena po dobu pěti let organickým hnojivem, typu digestát a kompost; průmyslovým minerálním hnojivem a část nebyla hnojena vůbec. Minerální hnojiva měla na vliv půdy po pěti letech užívání horší efekt než varianta, která nebyla hnojena vůbec. Hlavní rozdíl mezi variantou hnojenou organicky a minerálním hnojivem byl především v pórovitosti půdy. Pórovitost je zásadní jak pro vzduch tak pro vodu - do nepórovité půdy nemůže ani jedno, a kde není voda a vzduch, není ani život. U minerálních hnojiv klesala pórovitost oproti organickým o 1% - to se nemusí zdát moc. Pokud tento údaj přepočteme na 10 cm, rozdíl tvoří až 1 litr vody.