Práva a povinnosti vlastníků půdy: Co se svým pozemkem smíte a nesmíte dělat

Mezi nejdůležitější právní předpisy, které výraznou měrou určují práva a povinnosti vlastníka zemědělské půdy, využívání půdy pro zemědělskou výrobu a regulaci v zájmu ochrany životního prostředí a jeho složek patří především:

Většina zemědělských pozemků spadá do zemědělského půdního fondu zkráceně ZPF. Do ZPF se řadí pozemky zemědělsky obhospodařované, tedy orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky a pastviny. Ale také jsou to pozemky sloužící k zemědělské produkci, které v současné době nejsou obdělávané a nezemědělská půda, ovšem potřebná k zajišťování zemědělské výroby. Jedná se například o polní cesty, polní závlahy, závlahové polní nádrže a jiné.

Vlastník zemědělského pozemku, stejně jako vlastník jakékoli jiné nemovité věci,  je oprávněn se svým pozemkem svobodně nakládat podle své vůle - to může znamenat:

- pozemek zcizit, 

- přenechat pozemek k užívání jiné osobě, 

- pozemek odkázat závětí, 

- k pozemku zřídit věcné břemeno, zástavní nebo předkupní právo, 

- zavázat se, že na pozemku něco strpí, něčeho se zdrží nebo bude něco konat ve prospěch třetí osoby. 

Dalším podstatným znakem vlastnictví je oprávnění pozemek držet. Pozemek může být i ve spoluvlastnictví více osob. V případě nejběžnějšího podílového spoluvlastnictví uplatňuje každý ze spoluvlastníků oprávnění k celému pozemku a ne jen k jeho části.

Práva vlastníků zemědělské půdy

K vlastnictví zemědělské půdy se vážou některá specifická práva ale i povinnosti. Mezi práva patří:

Právo hospodařit na půdě: 

• Vlastníci mají základní právo užívat svou půdu pro zemědělské účely, což zahrnuje pěstování plodin, chov zvířat a jiné zemědělské aktivity.

Právo na kompenzace: 

• V případě, že stát ukládá omezení v užívání půdy kvůli ochraně ZPF, mají vlastníci právo požadovat kompenzace za ztrátu užitku nebo jiné znevýhodnění.

Právo půdu propachtovat zemědělci:

• Podle českého práva mají vlastníci zemědělské půdy právo své pozemky propachtovat nebo pronajmout jiným hospodařícím subjektům, což jim umožňuje ekonomicky využívat svůj majetek, aniž by sami museli přímo hospodařit. Toto právo je regulováno několika zákony, které zahrnují občanský zákoník a zákony specificky zaměřené na zemědělskou půdu.

Právo nechat ležet půdu ladem: 

• Právo nechat zemědělskou půdu ležet ladem je regulováno, protože každá půda má ekonomický, ekologický a sociální význam. Zemědělská půda je cenným zdrojem, a její neobhospodařování může mít negativní důsledky jak pro životní prostředí, tak pro potravinovou bezpečnost. Půda může být nechána ladem za účelem regenerace, pokud je to součástí schváleného plánu pro ekologickou rekultivaci nebo jiných environmentálních nebo zemědělských programů. Vždy je ale potřeba řídit se platnými zákonnými opatřeními, což je v tomto případě Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu (zákon č. 334/1992 Sb.) a Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství.

Povinnosti vlastníků zemědělské půdy

Z vlastnictví zemědělské půdy plyne ze zákona více povinností než práv, je to proto, že půda je nenahraditelným zdrojem obživy a přírodním dědictvím pro další generace. Proto platné legislativa myslí na to, jak půdu chránit a zavazuje její vlastníky k řádné péči. 

Povinnost chránit půdu před erozí: 

• Vlastníci jsou povinni chránit půdu před erozí, což zahrnuje zabránění procesům, které by mohly vést k ztrátě vrchní úrodné vrstvy půdy.

Zákaz změny druhu zemědělského využití bez povolení: 

• Jakákoliv změna využití nebo změna druhu zemědělské půdy, vyžaduje povolení od příslušných úřadů. Toto omezení má zabránit nesprávnému využívání zemědělské půdy a vyjímání zemědělských pozemků pro nezemědělské účely. Při změně kultury půdy dochází ke změnám uvnitř ZPF, kde lze provést změny mezi kategoriemi zemědělské půdy navzájem. 
• Změna druhu zemědělské půdy podléhá souhlasu příslušného orgánu státní správy. Tím je buď katastrální úřad, v případě změny druhu využití u pozemků menších než 300m2. V případě pozemků větších než 300m2 a menších než 1000m2 je to stavební úřad. A pokud žádáte o změnu druhy pozemku o výměře větší než 1000m2 je potřeba územní rozhodnutí. 

Omezení vyjímání pozemků ze ZPF:

• Mezi základní nástroje ochrany rozlohy ZPF patří souhlas orgánu ochrany ZPF s odnětím půdy ze ZPF. Odnětí pozemků ze ZPF je možné jen na základě zákona a postupem zákonem stanoveným. K odnětí půdy ze ZPF pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany ZPF. Jedná se o poměrně náročný a složitý proces, jenž má za cíl omezit i novela zákona o ZPF.

Regulace zavlažování: 

• Vlastníci musí dodržovat předpisy o zavlažování, aby se zabránilo nadměrnému odčerpávání vody a znečištění vodních zdrojů.

Povinnost udržovat půdu ve vhodném stavu: 

• Zákon vyžaduje, aby byla půda udržována ve stavu, který umožňuje její trvalou produkční schopnost. To zahrnuje přiměřené obhospodařování a zabránění jejímu znehodnocení. 

Zákaz šířit plevele 

• Při hospodaření na zemědělských pozemcích je důležitá také regulace pomocí zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči. Jedná se o základní právní normu v oblasti chemických přípravků na ochranu rostlin před škůdci, nakládání s nimi a skladování. 
• Vlastník pozemku je povinen zjišťovat a omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů. Musí také zamezit šíření plevelů a to tak, aby nevznikla škoda jiným osobám nebo nedošlo k poškození životního prostředí anebo k ohrožení zdraví lidí nebo zvířat. Tato norma dále také stanovuje podmínky hnojení a používání určitých typů chemických hnojiv. 

Povinnost neznečišťovat a nepoškozovat:

• Dle zákona o ochraně ZPF musí na pozemku vlastníci nebo nájemníci hospodařit tak, aby neznečišťovali půdu a tím potravní řetězec a zdroje pitné vody škodlivými látkami ohrožujícími zdraví nebo život lidí a existenci živých organismů, nepoškozovali okolní pozemky a příznivé fyzikální, biologické a chemické vlastnosti půdy a chránili obdělávané pozemky podle schválených projektů pozemkových úprav.

Vlastníci, kteří poruší tyto předpisy, mohou být postihováni pokutami a mohou být nuceni obnovit půdu do původního stavu.

Takto zákony o ochraně zemědělského půdního fondu ale klade důraz na zachování zemědělské půdy pro budoucí generace a zajišťuje, že její využití je v souladu s udržitelnými zemědělskými a environmentálními praxemi.

Pokuty za nedodržování povinností vlastníků

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, § 58 odst. 2. Podle něj  může obec uložit pokutu až do výše 100.000 Kč právnické osobě a fyzické osobě, která je podnikatelem, která neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní, tak, že naruší vzhled obce. 

Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, § 47b, odst.1. Přestupku se dopustí ten, kdo neudržuje čistotu a pořádek na svém nebo jím užívaném pozemku tak, že naruší vzhled obce.

Za přestupek podle odstavce 1 může obec uložit pokutu až do výše 10 000 Kč.

Nad plněním povinností zákona, kam spadá i sekání travních porostů, dohlíží orgány státní správy ve věcech rostlinolékařské péče.

Tento úřad může podle § 73 projednávat přestupky a jiné správní delikty proti zmíněnému § 3 odst. 1 písm. a) – tj. výskyt a šíření plevelů, které se šíří z neobdělávané zemědělské půdy a neudržované nezemědělské půdy (neudržovaných pozemků) a které ohrožují zdraví lidí nebo zvířat. Těm, kteří si neplní své povinnosti udržovat pozemky, které vlastní, případně užívají, lze uložit pokutu do výše 30 000,– Kč, právnické osobě až do výše 500 000,– Kč.

Každý vlastník pozemku by se však měl snažit předejít sporům se sousedy a o svůj majetek se starat.