Včelař Augustin Uváčik: VČELÁM DÍK! Včely pomáhají krajině žít

Od letošního roku Farmíto spolupracuje se zapáleným včelařem a popularizátorem včelařství Augustinem Uváčíkem. Ten firmě pomáhá s umisťováním úlů na pozemky a spravuje Farmíto úly.

„Víc včel, je dobré pro člověka i krajinu.”

„Včely jsou nesmírně důležité pro přírodu, zemi i lidstvo.” říká Augustin Uváčík. Vysvětluje, že mimo jiné zajišťují biodiverzitu a to, aby země byla pestrá a nehladověla. Pro člověka jsou z hlediska přežití a obživy ještě důležitější. V oblastech, kde nebudou (nejen) včely, ale i další opylovači lehce zavládne hladomor - včely jsou důležité pro dozrávání velké většiny jedlých plodů, které člověk pěstuje a kterými se živí. To se netýká jen člověka, ale většiny živočišných druhů. Tam, kde včely vymřely - v oblastech, kde bylo už použito na rostliny tolik chemie, že z přirozeného života nic nezbylo, musí roli opylovačů nahrazovat lidé - ručním opylováním. To podle Augustina Uváčíka nelze dělat ve velkém a donekonečna.

V minulém roce Českou republiku postihl největší úhyn včelstev všech dob, uhynulo přes 270 000 včelstev. Co za to podle Augustina Uváčíka může?

 „Je to kombinace několika věcí. V letech kdy jsou největší úhyny včelstev, což u nás bylo v letech 2008, 2014 a v loňském roce, lze pozorovat souvislost mezi úhynem a používáním velkého množství chemických postřiků - především Roundupu.” 

Jedním ze stěžejních faktorů, který včelám škodí je způsob hospodaření, zaměřený především na velký výnos bez ohledu ke krajině. Monokultury, které je třeba hojně chemicky postřikovat, což spaluje veškerý život kolem. 

„ Monodieta je špatná věc, člověk kdyby jedl pořád řízky a nic jiného, tak mu to po nějaké době začně škodit a časem ho to zabije. To samé se děje u včel. Ochutnat trochu monokultury jednou za čas - řepková dieta na tři týdny se dá zvládnout, v naší krajině nastal ale vážnější problém.” 

Augustin Uváčík říká: „Zlikvidovali jsme většinu plevele - včela pak hladoví, protože nemá z monokultury kam jinam přeletět. V letních měsících mnohdy už v dnešní době nemá včela, co dělat, není pyl ani nektar, už roste jen obilí - včely jsou inteligentní, jsou raději zalezlé v bezpečí úlu, nechtějí se otrávit postřiky zamořenými monokulturami. “ K tomu se přidají nemoci včelstev a vše dohromady vede k rekordním úhynům. „Běžný spotřebitel, který vidí za včelou jen med, by nic z toho nepoznal. Med se doveze. Ale úhyn včel jako opylovačů je velkým problémem pro krajinu.” doplňuje Augustin Uváčík.

Jak pomoci včelám v krajině?

„Nejde jen o včely.” připomíná Augustin Uváčík. „Kde sa daří včelám, daří se i ostatnímu hmyzu - na ten se nesmí zapomenout.” Hmyz potřebuje krajinu, která nabízí, co největší pestrost rostlin, ideálně těch, které pocházejí z našeho původního mírného podnebného pásu. Pestrost bohatá na nektarodárné směsi zaručí hmyzu potravu od jara do podzimu, takže vylétává za nektarem, nehladoví, čímž napomáhá rozmnožování rostlin. A opět - samotná pestrost druhů rostlin je nejlepší obranou proti škůdcům. Včelám a dalšímu hmyzu nesvědčí nadužívání chemie, časté kosení, ale i mulčování půdy. Augustin Uváčík tak pro zdravou krajinu plnou hmyzu doporučuje nestříkat chemií plošně, ale věnovat se preciznímu zemědělství. Sekat louky co nejméně a nechávat hmyzu úkryty, ve kterých mohou žít. Tím může být hromada trávy, dřeva anebo moderní hmyzí domek.

Jaký pozemek vyhovuje včelám?

Pokud zvažujete umístit včely na pozemek zásadní je pestrost rostlin a dostupnost vody v doletové vzdálenosti včel, tedy v okruhu 3 - 5 km. Místo by nemělo být moc slunné, větrné, suché, ve velkém srázu - včelám neprospívají extrémní podmínky. K pozemku by měl být dobrý přístup. Ale, jak zmiňuje Augustin Uváčík, v podstatě každý pozemek se dá upravit tak, aby byl pro včely a včelaře vhodný.

Co by se stalo, kdyby na světě nebyly včely?

Včely jako takové jsou nejvýznamnější opylovači rostlin. 

„Albert Einstein údajně řekl, že pokud vymřou včely, lidstvo vymře do 4 let po nich. Ačkoli tento výrok není potvrzený - není zřejmě daleko od pravdy. Vymření včel, tedy nejzásadnějších opylovačů v přírodě by znamenal zhroucení velmi křehkého přírodního ekosystému, který je už tak lidskou činností dost narušený.” 

Popisuje Augustin Uváčík a dodává, že i proto by měl patřit včelám náš dík.