Vyvlastnění pozemků: Co dělat, pokud vám hrozí vyvlastnění pozemku? Jaká máte práva a na co máte nárok?
Vyvlastnění je v ČR možné, ale je poměrně vzácné. Je to proces, při kterém stát nebo jiný oprávněný subjekt může odebrat soukromému majiteli jeho majetek, obvykle pozemek nebo nemovitost, pro veřejný účel. Vždy se tak ale musí dít podle zákona, za spravedlivou náhradu a ve veřejném zájmu. Proces vyvlastnění je krajním řešením vypořádání vlastnických práv, je jedním z největších zásahu do majetkových práv jednotlivce, chráněných v Listině základních práv a svobod. Provádí ho vyvlastňovací úřad.
Mezi běžné případy patří vyvlastnění pro účely výstavby veřejných infrastrukturních projektů, jako jsou silnice, železnice nebo pro ochranu životního prostředí. Vyvlastnění je možné také v situacích, kdy je pozemek potřebný pro realizaci projektů veřejného zájmu, jako jsou školy, nemocnice nebo jiné veřejné stavby.
Vyvlastněním nemusí dojít vždy k úplné ztrátě vlastnictví, ale jeho práva mohou být omezena - vlastníkovi může vzniknout věcné břemeno k budově nebo pozemku. O odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě může žádat i soukromá osoba nebo společnost. Platí ale stejné podmínky: vyvlastnění musí být nezbytné a účelné a ve veřejném zájmu (to může např. zahrnovat zajištění přístupu k pozemku nebo stavbě, který je nezbytný pro realizaci projektu považovaného za veřejně prospěšný).
Jaká legislativa ovlivňuje proces vyvlastnění pozemku?
Proces vyvlastnění v České republice řídí zákon č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění, který je součástí širšího rámce stavebního práva. Tento zákon upravuje podmínky a postupy, které jsou nezbytné pro zahájení vyvlastnění, a stanoví nároky na odškodnění pro majitele pozemků, jejichž majetek je vyvlastněn ve veřejném zájmu. Vyvlastnění je možné pouze v případech vymezených zákonem a musí být odůvodněno veřejným prospěchem.
Jak probíhá vyvlastnění pozemku?
Vyvlastnění musí předcházet pokus o domluvu na jiném způsobu zásahu do vlastnictví (např. odkup, zřízení věcného břemene). O účelu ke kterému má být vyvlastněn Váš pozemek musíte být informováni nejméně 6 měsíců před podáním žádosti o vyvlastnění. Musí Vám být předložen návrh na uzavření smlouvy o vyvlastnění se lhůtou pro vyjádření nejméně 60 dnů. K návrhu se tedy nemusíte vyjádřit hned.
Jaká máte práva a na co máte nárok?
Jako majitel pozemku, který má být vyvlastněn máte právo na spravedlivou náhradu. Tou může být finanční kompenzace v tržní hodnotě pozemku nebo v některých případech náhradu majetkovou (např. pole za pole). V případě nesouhlasu s hodnotou náhrady je možné podat odvolání.
Rozhodně si v klidu a pořádně zjistěte jakou tržní cenu má váš pozemek. Nenechte se nikam tlačit. Ověřte si kupní smlouvu která je vám předkládána a zjistěte své možnosti.
Pokud s vyvlastněním nesouhlasíte - můžete se bránit. Jedná se ale o poměrně složitý proces, který zvládnete lépe v rukou odborníka - tedy ideálně právního poradce zaměřeného na pozemkové právo.
Máte pozemek a zajímá vás jakou má hodnotu?
Využijte naši bezplatnou kalkulačku na odhad ceny zemědělských pozemků. Zcela zdarma a nezávazně.
Jak se bránit proti vyvlastnění
1) Nechat právně přezkoumat veřejný zájem:
Jako dotčená osoba máte možnost zpochybnit, zda vyvlastnění skutečně slouží veřejnému zájmu, což je klíčový prvek vyžadovaný pro legitimní vyvlastnění. Argumentace by se měla zaměřit na to, že navrhované vyvlastnění nepřináší veřejný prospěch nebo že neexistují dostatečné důkazy podporující tvrzení o veřejném zájmu.
2) Procesní námitky:
Můžete uplatnit námitky týkající se procesních aspektů vyvlastňovacího řízení. To může zahrnovat například námitky proti způsobu, jakým bylo řízení vedené, včetně nedostatků v notifikaci nebo v odůvodnění rozhodnutí.
3) Ověření účelnosti a nezbytnosti:
Bránit se můžete také tím, že zpochybníte účelnost a nezbytnost vyvlastnění. Můžete argumentovat, že existují alternativní řešení, která by měla být zvážena před vyvlastněním, jako je například jiná lokalita nebo jiný způsob realizace projektu, který by méně zasahoval do vašich práv.
Jak podat odvolání?
Pokud je rozhodnuto o vyvlastnění vašich pozemků, je možné podat odvolání proti rozhodnutí.
Podat odvolání proti rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu do patnácti dnů od jeho doručení. Můžete také požádat o soudní přezkum, pokud se domníváte, že proces nebyl správně veden, nebo že vyvlastnění není oprávněné. Pokud jde o soudní řízení, odvolání proti rozhodnutí správního orgánu musí být obvykle podáno do dvou měsíců od doručení rozhodnutí.
Pokud vyvlastnění nelze zabránit, můžete se zaměřit na vyjednávání o co nejvyšší možné kompenzaci za ztrátu vašeho majetku.
Jak se bránit proti vyvlastnění?
Praktické rady a jednotlivé kroky můžete nalézt srozumitelně popsané v této brožuře, kterou zpracoval Ekologický právní servis.
Kromě opravných prostředků může v některých případech dojít ke zrušení rozhodnutí o vyvlastnění. Nejčastěji v případech, kdy dojde ke změně územního rozhodnutí. Ke zrušení ale může dojít pouze na žádost vyvlastňovaného. Pokud je vyvlastnění zrušeno - původní majitel nabývá zpět svá vlastnická práva. Zároveň je ale povinen vrátit obdrženou náhradu.
