Každý rok na loukách poblíž lesů v období seče zahyne až 60 tisíc novorozených srnčích mláďat, to je přes pětinu srnčí populace. Díky dronu s termovizí jich ochránci zvířat jsou schopni najít šestkrát tolik. Zachraňují tak nejen srnčata ale i úrodu. Farmíto se rozhodlo navázat spolupráci s dobrovolnickým spolkem Zachraň srnče.
Srnčí mláďata se obvykle rodí od května do začátku července. Bohužel se tyto měsíce kryjí s obdobím senoseče, proto jsou srnčata hned od počátku v ohrožení. V prvních dnech totiž mládě není schopno pohybu, aby samo uniklo před blížícím se žacím strojem. Obsluha nemá šanci malého tvora v husté trávě včas zpozorovat, a tak často dochází k jeho devastujícím poraněním.
Podle Ireny Křesákové, předsedkyně spolku Zachraň srnče před sekačkou je problém na několika stranách.
„Existuje zákon o myslivosti na ochranu zvěře, podle kterého mají zemědělci a myslivci zajistit bezpečí zvířat v období senoseče. Ale oni sami nemají šanci rozlehlé plochy projít. Navíc se samozřejmě seč musí přizpůsobovat počasí.“
V dnešní době, kdy i kvůli tlaku na výnos plodin, využíváme výkonnější žací stroje než v minulosti, narůstá počet zasažených zvířat.
„Traktory mají několik žacích listů, záběr až 12 metrů a jedou rychlostí až 30km/h. V takové rychlosti nemá řidič šanci si zvířete všimnout ani stroj zastavit. Ve vysoké trávě jsou mláďata téměř neviditelná.“
Problém se ale netýká jen srnčat, ale veškeré zvěře, která se v poli nachází. Jsou to malá dančata, ježci, zajíci nebo mladá kuřata bažantů, snůšky vajec ad. Výkonný žací stroj dokáže za 2 hodiny posekat 30 hektarů plochy. Na těch mohou být desítky srnčat a další zvěře.
Jan Bartoška z České zemědělské univerzity navíc varuje před tím, že pokud toto tempo oslabování srnčí populace nezpomalí, může se jednoho dne stát, že vymře celý živočišný druh.
Využijte naši bezplatnou kalkulačku na odhad ceny zemědělských pozemků. Zcela zdarma a nezávazně.
Kromě životů mláďat dobrovolníci zachraňují i úrodu. Zvířecí tkáň může kontaminovat posečené seno a to je potom nevyužitelné. Pokud by jím hospodář krmil užitková zvířata jako dobytek nebo koně, hrozí u nich otrava botulotoxinem.
Jelikož je ochrana zvěře ukotvena v legislativě, její nedodržení může být finančně pokutováno. V případě porušení může stát udělit hospodařícímu zemědělci anebo vlastníkovi pozemku pokutu, takže kromě úrody ho to stojí mnohem víc.
Dobrovolníci by rádi byli vnímáni jako partneři - jak myslivců, zemědělců i vlastníků (a samozřejmě zvířat samotných). Spolupráce s ochranářskou skupinou zabývající se záchranou srn může být prospěšná všem stranám. Zvířata nepřijdou k újmě, zemědělec nebude muset řešit uhynulé zvíře, které znamená nejen nepříjemný zážitek ale také kontaminovanou úrodu. Pro vlastníky je spokojený a úspěšný zemědělec výhrou. A myslivcům mohou dobrovolnické spolky výrazně ušetřit práci při ochraně zvěře.
Práce s drony s termovizí je čistá, rychlá a efektivní. Na místech, kde není možné dron využívat je nutné rozlehlé plochy procházet v rojnici. Irena Křesáková říká, že chápe, že některým hospodářům se to nelíbí.
„Rozumím tomu, že když naběhne rojnice lidí se psy do pole a pošlape úrodu a mnohdy chodí v poli několik hodin, všechny to znervózní. Drony ale v hledání zvěře v polích znamenají revoluci.“
Drony s termovizí, mohou stát až stovky tisíc, obsluhovat je musí licencovaný pilot. Na drony pro použití v zemědělství je od roku 2023 možné žádat dotace, vypisují se většinou v průběhu srpna a září. I tak ale dobrovolníci v průběhu května a června kontrolují až stovky hektarů. Vstává se brzy ráno, kontrola pole začíná ideálně při rozbřesku, kolem páté hodiny ráno. Musí se skončit před tím než zemědělci začnou sekat, a také před tím než teplota stoupne - nejen, že pak je to náročné, bez stínu procházet rozlehlé lány pozemků ale také mnohdy rozpálené rostliny mohou mást i techniku s termovizí.
Dobrovolníci se záchraně zvěře i úrody věnují ve volném čase. Pole kontrolují zdarma, při zaměstnání, na období seče si většina z nich bere dovolenou.
Srny kladou srnče a nechávají ho samotné, aby svým pachem k němu nepřilákaly dravce. Srny snáší jedno a více mláďat - nikdy je nenechávají u sebe. Vyhýbají se tak ohrožení - jedno najde dravec, druhé přežije. Novorozená srnčata se nedokážou sama pohybovat, bezbranně tak leží a jsou závislá na podmínkách, které jim připraví jejich okolí.
Irena Křesáková dodává, že srnčata ukrytá ve vysoké trávě není skoro vidět. Na několik hektarech jich mohou být až desítky. Srny jsou teritoriální zvířata. Tam kde se objeví letos, můžete ji čekat i napřesrok. Tradičně jsou po ČR místa, kde se srny vyskytují víc, a to pak znamená i víc srnčat. Jsou to oblasti, kde jsou větší volné plochy, Plzeňsko, Jižní Čechy nebo Šumava.
„Každá sezóna nás posune. Pokaždé se dozvíme něco nového. A tyhle nabyté zkušenosti chceme předávat dál.“
Pokud si na akci netroufáte sami, zkontaktujte místní myslivecké spolky nebo dobrovolníky - vyhledejte si místní sdružení na ochranu srn; uveďte GPS lokaci výskytu zvířete a dejte vědět, kdy přesně se má sekat. Pomůže kontakt na traktoristu, který seč provádí.
Pokud vás téma zaujalo pro více informací navštivte webové stránky Zachraň srnče před sekačkou, na nich můžete nalézt i mapu všech spolků, které se záchraně srnčat věnují.
Skupiny operují zdarma a ve svém volném čase. Je ale možné je podpořit na transparentní účet; kam mohou přispět všichni. Vlastníci i hospodáři občas přispějí po akci pár set korunami.