Zdědili jste pozemek, který nechcete? Co s ním?

Dědění nemovitosti může přinést nejen majetek, ale i řadu výzev a rozhodnutí. Mnozí dědicové se mohou ocitnout v situaci, kdy zděděnou nemovitost nepotřebují nebo nechtějí. Nebo zdědí namísto majetku dluhy či pozemky a nemovitosti zatížené exekucemi. Pozemek a nemovitost také vyžaduje pravidelné investice a péči. Prodej nemovitosti pak může být praktickým řešením, jak se zbavit zátěže a zároveň získat finanční prostředky. 

Od dědictví po vlastnictví

Vlastníkem zděděného majetku se stáváte až po ukončení dědického řízení. To může trvat několik měsíců -  v komplikovaných případech ale i několik let. 

Dědictví je řešeno nestranným notářem na základě závěti nebo dědické smlouvy. Pokud nebyl zachován žádný dokument, který stanovuje dědice, je dědictví stanoveno podle zákona. Dědický proces začíná předběžným šetřením, kde vybraný dědic poskytuje notáři informace o majetku a dalších dědicích. Je důležité být informován o všech aspektech dědictví, včetně možných dluhů, které se dědí spolu s majetkem. 

Přijmout či odmítnout?

Jako dědicové máte možnost své dědictví nepřijmout. Pokud jste se ocitli v situaci, kdy jste zdědili pozemek nebo jakýkoliv majetek, který nechcete přijmout, máte možnost dědictví formálně odmítnout. 

Nejprve musíte být oficiálně informováni o tom, že jste se stali dědicem. Tuto informaci obvykle poskytne notář nebo soudní komisař, který řídí dědické řízení. Tato informace je podkladem pro vaše rozhodnutí, zda dědictví přijmout nebo odmítnout.

Od momentu, kdy jste byli o dědictví informováni, máte jeden měsíc na to, abyste se rozhodli, zda majetek přijmete, či odmítnete. V některých případech, například pokud máte zdravotní problémy, může být lhůta prodloužena. Je důležité dodržet tuto lhůtu, protože po jejím uplynutí už nemůžete dědictví odmítnout.

Pokud se rozhodnete dědictví odmítnout, musíte to učinit formálně. Odmítnutí se obvykle provádí písemně a dokument je doručen notáři nebo přímo soudu. Můžete také odmítnout ústně při soudním jednání, kde bude vaše rozhodnutí zaznamenáno do protokolu. Toto prohlášení by mělo být jasné a bezpodmínečné.

Odmítnutím dědictví se vzdáváte všech práv na zděděné pozemky a další majetek. Dědictví pak může přejít na další dědice podle zákonné posloupnosti nebo závěti, pokud taková existuje.

V některých případech můžete odmítnout dědictví, ale ponechat si právo na povinný díl, což je část majetku, která vám může být přiznána podle zákona na základě vašeho vztahu ke zůstaviteli.

Pokud dědický proces dospěje ke zdárnému konci, dědic se stává, v případě pozemku či jiné nemovité věci, vlastníkem nemovitosti a to zapsáním zděděného majetku do katastru nemovitostí.

Pokud bylo dědické řízení řádně uzavřeno a všechny právní záležitosti související s převodem nemovitosti na jména dědiců byly vyřešeny, je možné přistoupit k prodeji.

Zjištění právního stavu nemovitosti před prodejem

Před zahájením prodeje je klíčové zkontrolovat, zda je nemovitost volná od dluhů a jiných závazků. Toto zjištění zajistí, že prodej bude moci proběhnout hladce a bez překážek. Pozemek se dědí se všemi náležitostmi, kterými byl zatížen ještě ve vlastnictví předchozího majitele. Důležité je ujistit se, jestli s nemovitostí nejsou spojené nějaké dluhy, exekuce nebo věcná břemena. Věcnými břemeny bývají zatíženy často právě zemědělské pozemky - jedná se o o různé cesty, meliorační prvky a další druhy služebností. Služebnosti na pozemku a další omezení můžete zjistit v listu vlastnictví při nahlížení do katastru nemovitostí. 

Jak prodat nechtěný pozemek, který jste zdědili?

K prodeji zděděného pozemku často dochází proto, že dědiců je více, pozemek může vyžadovat vysoké investice,  nachází se daleko od bydliště nebo o něj dědic nemá zájem. 

V případě zemědělských pozemků nebo lesů je to mnohdy ještě prostší - nový vlastník neví, jak na pozemcích hospodařit, jsou daleko nebo obtížně dostupné. A představa pozemku je spíše břímě než dar.

A tak prodej může být cestou, jak ven z obtížné situace. 

V dědictví je velmi časté, že nemovitost nabude více dědiců do spoluvlastnictví, kdy každý z dědiců vlastní podíl na pozemku. V případě podílového zemědělských pozemků je situace jednodušší než v případě nemovitostí určených k bydlení. Ovšem i s nakládáním s pozemkem, který vlastní více podílníků mohou přijít spory a těžkosti. V tomto případě neplatí, že víc hlav, víc ví - ale spíš, víc hlav, víc názorů a složitější domluva. 

Řešením neřešitelných sporů mezi spoluvlastníky může být prodej pozemku. Buď někomu ze spoluvlastníku nebo třetí osobě. 

Prodat svůj podíl na pozemku je možné i bez souhlasu dalších spoluvlastníků, je ale nutné postupovat podle platné legislativy ČR.

Pro proces prodeje, obzvlášť pokud pozemek vlastní více spoluvlastníků, je možné svěřit se do rukou odborníků a využít jejich služeb. Při prodeji je nejprve zásadní dobře nacenit daný pozemek. 

Odhad ceny je samostatná disciplína a obzvlášť v případě zemědělských pozemků rozhoduje o ceně půdy velká řada faktorů - ať už je to lokalita, kde se pozemek nachází, jeho druh a využití, způsob hospodaření, zatížení věcnými břemeny či služebnostmi - ale také míra eroze na pozemku nebo to, jakou kvalitu půdy udávají hodnoty BPEJ. Může se tedy výrazně lišit i u sousedících pozemků. 

Je také důležité pohlídat si kupní smlouvu a celý průběh prodeje - nenechte se nikam tlačit a dejte i na intuici.