Zemědělské půdy je méně, díky českým vědcům ji dokážeme lépe využít
Za posledních třicet let jsme zaznamenali úbytek celých 10 % zemědělských ploch. Oproti tomu velikost zastavěného území již dosáhla trojnásobku plochy celé naší metropole. A trend pokračuje. Objev českých vědců je nadějným příslibem, že úbytek zemědělské plochy dokážeme vykompenzovat vyššími výnosy z každého hektaru.
Ohlédnutí do historie
Šlechtění rostlin není nic nového, první doložené pokusy sahají několik staletí zpět do historie. Dosud nejběžnější způsob křížení dvou různých odrůd ovšem nestačí tempu naší doby. Postup je do značné míry nahodilý a nejistý výsledek snažení se ukáže až po letech. Například genetická informace pšenice totiž obsahuje téměř 110 000 genů, což je 4x více než má člověk. Na metodu pokus-omyl tak nemáme dostatek času a trpělivosti.
Nadějí je genetika
Každý z genů je nositelem určitých vlastností, takže pokud takovou část informace dokážeme vyjmout nebo nahradit jinou, více či méně změníme vlastnosti budoucí odrůdy. Vědcům z olomouckého Ústavu experimentální botaniky se jako prvním na světě podařilo vyvinout novou metodu pro mnohem rychlejší a předvídatelnější křížení různých odrůd.
Máte pozemek a zajímá Vás jakou má hodnotu?
Nabízíme profesionální odhad ceny pozemku zpracovaný naším týmem odborníků. Zcela zdarma a nezávazně.
Nebo chcete raději vše mít ve vlastních rukou? Můžete využít služby naší bezplatné online kalkulačky.
Věděli jste, že...
- Genom pšenice má přesně 107 891 genů. To je 4x složitější genová informace, než má člověk.
- Archeologické nálezy naznačují, že rostliny šlechtili umělým opylováním již Asyřané a Babylóňané 700 let před Kristem.
- Každý úspěch vědců prochází před uvedením do praxe přísným schvalovacím procesem v EU.
Výnosnější a odolnější odrůdy
Díky našim vědcům máme šanci urychlit pěstování nových odrůd cíleně, tedy mnohem efektivněji a rychleji, než tradičním křížením. Již brzy mohou být nové odrůdy nejen výnosnější na hektar, ale také odolnější vůči parazitům, houbovým chorobám či klimatickým změnám, jako je sucho a vyšší teploty. Záleží na pružnosti evropské legislativy, kdy výsledky revoluční vědecké metody pustí do praxe a na naše pole.
Dobrá zpráva pro farmáře i pro přírodu
Je logické, že pokud docílíme větší výnos obilí šlechtěním nových odrůd, nemusíme o totéž usilovat umělými hnojivy. To ušetří nemalé náklady především hospodařícím zemědělcům. Stejně tak, pokud bude na poli odrůda odolná vůči plísním a škůdcům, ušetří se i na chemickém ošetření plodin, které je při dnešním velkoplošném způsobu hospodaření v podstatě nutností. A to ocení i naše příroda.
