Další příčinu přemnožení hlodavců a jiných škůdců můžeme najít ve vzdálenější minulosti. Během scelování půdy z našich polí vymizely nejrůznější remízky a aleje, které skýtaly přirozené útočiště pestré škále živočišných druhů včetně drobného ptactva, ježků apod. Proto jsme se u nás ve Farmítu rozhodli hledat účinná řešení a zprostředkovat podporu i dalším majitelům půdy.
Kvůli častým zásahům člověka do přírody ubývá možnost přirozené stavby hnízd a příbytků samotnými zvířaty, proto je pomoc velmi důležitá. Zahájili jsme spolupráci s ochranářskou skupinou JARO a podpořili vybudování několika příbytků, které pomohou ohroženým druhům s přežitím ve volné přírodě. Každý takový počin má cenu, ať už jde o budku pro poštolku, nebo skrýš pro ježky.
Mapa míst, kde jsou příbytky umístěny.
GPS 50.3535936N, 16.2617322E
Poštolka je drobný dravec, který loví zejména hlodavce, nejčastěji hraboše. K hnízdění v přírodě potřebuje ve volné krajině ideálně prastaré, samostatně stojící stromy s prostornými polodutinami, případně také skály, které nejsou příliš zarostlé dřevinami. Jako lidé jsme však většinu prastarých solitérních stromů ve volné krajině vykáceli a skály jsme přeměnili ve stavební materiál, případně zarostly křovinami vlivem nebývalého znečištění dusíkem. Poštolky nemají kde hnízdit, proto je pro ně instalace budek na vhodných místech velkou podporou.
GPS 50.3543328N, 16.2611317E
Také netopýři jsou důležití pro zachování rovnováhy v naší krajině. Živí se nejrůznějším hmyzem, takže mohou být alternativou chemického ošetření. Jako útočiště k přežití a rozmnožování potřebují prostorné dutiny ve velkých stromech. Budka umístěná nejlépe na osluněném místě může být pro ně sice ne ideální, přesto vítanou náhradou.
GPS 50.3540572N, 16.2624164E
Ježci mizí z volné krajiny. Jedním z důvodů je právě nedostatek vhodných zimovišť a míst, kde mohou odchovávat mláďata anebo se ukrývat před nepohodou. Hromady větví nebo listí je možné doplnit speciálním ježčím pelíškem, který se náramně hodí k zimování i odchovu mláďat. Ježci jej ale mohou obsadit pouze na místech, kde mají dostatek potravy. Těmi jsou v ideálním případě mozaikovitě kosené louky, které přechází v prosluněné okraje lesů. Právě tam je dostatek bylin, na kterých žije nejmilejší ježčí potrava – housenky různých druhů motýlů, brouci a další drobný hmyz.
GPS 50.3542833N, 16.2629072E
Sýkora uhelníček je jakoby od uhlu umouněná menší sýkorka, která jako jedna z mála dokáže obývat i smrkové plantáže. Zde však nemá skoro žádné hnízdní příležitosti, protože dutiny tvoří smrk v plantáži jen velmi vzácně. Využívá proto alespoň dutiny v pařezech, ale ani těch nebývá ve smrkových plantážích příliš mnoho. Tyto budky proto napodobují pařezové dutiny, a tím poskytují zázemí pro hnízdění právě uhelníčkům.
GPS 50.3542525N, 16.2622500E
Šoupálek je drobnější hnědý ptáček, který celý život leze po kmenech stromů, na jejichž kůře hledá drobný hmyz. Hnízdí za odchlíplou kůrou starých stromů. V dnešních lesích a smrkových plantážích je však podobných stromů s odchlíplou kůrou nedostatek, a proto je možné tímto typem budky alespoň trochu nahradit chybějící pestrost v přírodě.
GPS 50.3538194N, 16.2634489E
Nedostatek starých rozeklaných stromů, a tím i dutin vhodných pro hnízdění, je všeobecný problém. A pokud nejsou tato přirozená hnízdiště k dispozici, měli bychom nabídnout co možná nejvhodnější alternativy v podobě ptačích budek. Tuto budku jistě s povděkem využijí menší druhy sýkor jako např. sýkora modřinka, uhelníček nebo parukářka.
Pokud vás projekt zaujal stejně jako nás, přikládáme kontakt, kde se dozvíte bližší informace, případně zakoupíte již hotové příbytky pro užitečné živočichy v naší krajině. Sdílením tématu i svých vlastních zkušeností pak možná inspirujete další následovníky.