Netroufáte si farmařit na vlastním? A co třeba plantáž vánočních stromečků?
Stromeček umělý
Zapomeňte. Naštěstí už se povedlo vyvrátit mýty, že volbou umělého stromečku šetříte přírodu. Opak je pravdou. Podle údajů, které uvádí Sdružení pěstitelů vánočních stromků je k výrobě jednoho umělého stromku spotřebováno tolik kyslíku, kolik vyprodukuje několik set živých vánočních stromků po celou dobu svého růstu. Stromeček z plastu zatěžuje přírodu hned několikrát – uhlíkovou stopou při výrobě, při dopravě odkudsi z Asie a nakonec i při likvidaci.
Stromeček v květináči
Chvályhodný počin. Vidět na vlastní oči, jak se rok za rokem daří stromečku, který s námi strávil Vánoce, je příjemný pocit, ale ruku na srdce – kdo z nás má možnosti a odhodlání dopřát takovému stromečku podmínky na pozvolnou aklimatizaci před svátky i po nich. Po zakoupení stromku v květináči je třeba ho nejprve zvyknout na teplotu 5 až 10 °C (sklep, garáž), po několika dnech jej přemístit do bytu či domu, ovšem ideálně do nevytápěné místnosti, kde je 15 až 18 °C. Ve vytápěné místnosti by měl být stromek po co nejkratší možnou dobu. Po svátcích je potřeba stromek znovu odvykat z domácích na venkovní teploty - opakujeme stejné pořadí jen opačně.
Stromeček z prořezu
Praxe v lesnictví vyžaduje vysazovat mladé stromečky poměrně hustě, takže v dalších letech musí logicky následovat prořez. Ten se pro lesního hospodáře může stát vítaným zdrojem příjmu, takže, pokud se ho rozhodnete nákupem stromku podpořit, bude vám jistě vděčný. Ovšem přiznejme, že musíte trochu přimhouřit oko, pokud jde o estetická kritéria. Stromeček z prořezu nebývá tak hustě a symetricky rostlý.
Stromeček z plantáže
Pěstování na plantážích je rozšířený trend. Stromečky jsou hustě a symetricky rostlé, ovšem ke škodě českých podnikatelů i samotné přírody obvykle kdesi daleko. Neustále totiž roste podíl stromečků dovezených ze vzdálených plantáží, převážně z Dánska a Polska. Problémem není jen uhlíková stopa, ale také značný časový odstup mezi sklizní a nákupem. Domácí produkce ale v posledních letech stoupá. Nejprodávanějšími stromky z české produkce u nás je jedle kavkazská, až 80 % odbytu - a smrk pichlavý, 10 % prodaných stromků. Ročně nakoupíme přes 1,3 milionů přírodních vánočních stromků.
Stromeček jako podnikatelský záměr
Pokud vlastníte vhodný pozemek, založení plantáže vánočních stromečků může být zajímavým nápadem, jak ho využít pro ekonomický zisk i potěchu. Provonět každý rok domácnosti v nejbližším okolí je jistě lákavá představa, ale základem by měla být každopádně dobrá ekonomická rozvaha. Nebude to hned a ani bez potřebné péče. Za úvahu to ale každopádně stojí.
Věděli jste, že…
Stromky se pěstují ze semene 2-4 roky ve školkách. Poté jsou teprve přesazeny na plantáže.
Do výšky 180cm naroste stromek ze semínka za:
jedle kavkazská 10 - 15 let
smrk pichlavý 10 - 13 let
smrk ztepilý 9 - 10 let
borovice černá 8 - 9 let
borovice lesní 7 – 8 let
V průběhu pěstování je nutno stromky hnojit, ošetřovat proti škůdcům, tvarovat střihem i vyvazováním. Tyto činnosti jsou časově i finančně náročné. Po dobu pěstování na plantáži se ale stromky stávají užitečnou součástí krajiny, poskytují stromky úkryt drobnému ptactvu, broukům a jiným drobným živočichům.
