Rok 2023 překonal všechny teplotní rekordy, s průměrnou globální teplotou o 1,46 °C vyšší než v minulosti. Oteplování klimatu přináší výzvy, o kterých by měl každý majitel půdy vědět. Změny, které se k němu vážou, přímo ovlivňují nejen produkci ale také kvalitu půdy a ta se přímo váže na cenu půdy.
Pokud teplota překročí hranice, které vědci označují jako tzv. body zlomu, mohou se nevratně změnit celé ekosystémy. Tento jev si lze představit jako větev, která se pod tlakem stále víc ohýbá až nakonec nevydrží a praskne. Stejně tak mohou některé části našeho ekosystému "prasknout" pod tlakem klimatických změn.
Ve světě postupné oteplování může vést k závažným problémům jako zánik korálových útesů, úhyn stromů v tropických pralesech ale i v severských jehličnatých lesích. Zároveň také oteplování může mít vliv na mořské proudy, které ovlivňují celé klima. Dále také změny ve srážkách a velké vlny veder a sucha. Pro zemědělce to znamená změny úrodnosti půdy a výnosy plodin.
Česká republika se nachází ve vnitrozemí, naše poloha je chráněná horami a má velmi mírné klima. I proto nebude dopad na krajinu a druhovou rozmanitost v nejbližších letech tak patrný jako v jiných částech světa. Oteplování bude mít v nejbližší budoucnosti vliv převážně na druhy adaptované na extrémně studené podmínky, jako je horská tundra v Krkonoších nebo Jeseníkách. Jedním z už dnes viditelných příkladů dopadu klimatické změny u nás je umírání jehličnatých lesů.
To je varovný signál pro majitele půdy i i pro zemědělce, zda není na čase přemýšlet o adaptaci na měnící se klimatické podmínky.
Zvyšující se teploty mohou vést k delším a intenzivnějším vlnám veder, což negativně ovlivňuje růst a vývoj plodin. Vysoké teploty mohou způsobit stres rostlinám a snížit jejich produktivitu.
Globální oteplování může vést k nepravidelným srážkám, což zahrnuje jak extrémní sucha, tak i nečekané povodně. Tyto změny mohou způsobit problémy s vodním hospodářstvím a zavlažováním.
Jak zvýšené srážky, tak povodně mohou způsobit erozi půdy, což vede ke ztrátě úrodné vrstvy půdy a snižuje její kvalitu pro zemědělské účely.
Teplejší klima může vést k rozšíření škůdců a rostlinných nemocí, které dříve nebyly v dané oblasti běžné, což zvyšuje riziko poškození plodin.
Změny klimatu mohou vést k tomu, že některé oblasti již nebudou vhodné pro pěstování tradičních plodin, což vyžaduje adaptaci a možnou změnu zemědělských postupů.
Všechny výše uvedené faktory mohou vést ke snížení výnosů z plodin, což má přímý dopad na ekonomiku zemědělských podniků. A tím vést kromě problematičnosti hospodaření na půdě, ke ztrátě na atraktivitě i k nižším příjmům z pachtovného pro vlastníky.
Situace může znít beznadějně - katastrofy se hrnou ze všech stran, ale přestože klimatické změny přinášejí výzvy, existují cesty, jak se přizpůsobit a prosperovat.
Stát i EU nabízí dotační programy pro financování inovací.
Pro odolnost půdy proti klimatickým změnám je zásadní její zdraví a bohatá biodiverzita. K tomu může pomoci přechod na udržitelné zemědělské praktiky, jako je střídání plodin, zavádění meziplodin, agrolesnictví nebo precizní zemědělství, které mimo jiné využívá k zefektivnění hospodaření moderní technologie.
Dále může pomoci dobré vodohospodářství - plné využívání vody v krajině, kapková závlaha, zachytávání dešťové vody ale i obnova nevyužívaných vodních prvků (jako jsou mokřady či tůňky). Cestou ke zdravé půdě je zvýšení půdního uhlíku, tomu lze napomoci používáním organických hnojiv a kompostu nebo i metodami jako je hluboká orba či zalesňování.
Cestou může být i využívání obnovitelných zdrojů energie, to může pomoci nejen krajině, ale i hospodářům - výrazně sníží závislost na fosilních palivech a tak i celkové náklady.
Změny klimatu a návrhy na jejich řešení mapuje v ČR tým nezávislých analytiků a expertů. Na jejich poznatky se můžete podívat zde: